Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Při identifikaci osob podle obrazců papilárních linií se využívají nejčastěji otisky posledních článků prstů a dále otisky dlaní.
Daktyloskopické registrační systémy obsahují otisky posledních článků prstů rukou, otisky zbývajících článků prstů rukou a otisky dlaní. Daktyloskopické registrační systémy jsou děleny na systémy jednoprstové a víceprstové.
Jednoprstové neboli monodaktyloskopické registrační systémy jsou určeny především pro identifikaci pachatelů trestných činů podle jednotlivých daktyloskopických stop vytvořených a zanechaných na místě událostí.
Monodaktyloskopická karta obsahuje na lícové straně otisky všech deseti prstů obou rukou oklasifikované podle monodaktyloskopického systému a dále základní údaje o daktyloskopované osobě včetně údajů o páchané trestné činnosti. Na rubové straně jsou zachyceny otisky obou dlaní.
Víceprstové registrační systémy nejčastěji obsahují otisky všech deseti posledních článků prstů rukou (systémy dekadaktyloskopické) – jsou určeny především pro identifikaci neznámých osob a mrtvol.
Dekadaktyloskopická karta má na lícové straně otisknuty poslední články prstů obou rukou a dále potom kontrolní otisky čtyř prstů každé ruky. Otisky posledních článků prstů jsou oklasifikovány a na kartě je uveden klasifikační vzorec, podle kterého je karta založena do evidence.
Identifikace osob podle obrazců papilárních linií se provádí komparací daktyloskopické stopy se srovnávacím otiskem uloženým v daktyloskopickém registračním systému nebo získaným ad hoc od konkrétní osoby. Komparace se provádí pomocí daktyloskopických lup a komparátorů. Shoda obou objektů se potvrdí vyhledáním dostatečného počtu (cca 10-15) stejných daktyloskopických markantů.
§ 3. Kriminalistická biologie a antropologie
Kriminalistická biologie se zabývá zkoumáním biologických materiálů lidského, zvířecího a rostlinného původu.
Dominantní postavení má zkoumání biologických materiálů lidského původu. Všechna kriminalisticko-biologická zkoumání jsou prováděna postupně. Nejprve se zjišťuje, zda zkoumaný vzorek může být tvořen biologickým materiálem (tzv. orientační zkoušky), dále se prokazuje, že skutečně je tvořen biologickým materiálem (tzv. specifické zkoušky), následně se rozliší materiál lidského a zvířecího původu a posledním stupněm zkoumání je bližší specifikace lidského materiálu.
Největší význam mají následující biologické stopy: krev, sliny, pot, ejakulát, vlasy, chlupy, kosti kostrové nálezy. Z ostatních druhů biologických stop mají ještě poměrně velký význam moč a stolice.
Krev vytváří nejčastěji využívané biologické stopy. Jejich zkoumáním lze v současné době získat řadu informací a zkoumání krve je nejvíce propracovanou částí kriminalistické biologie.