Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Superprojekční metoda spočívá ve vzájemném prokopírování fotografie lebky nalezené jako součást kostrového nálezu a fotografie pohřešované osoby. Antropologickými metodami se zjišťuje, zda lebka odpovídá podobě osoby zachycené na fotografii.
Moč a stolice se nacházejí v kriminalistické praxi často ve formě skvrn a otěrů na osobním a ložním prádle. Z moči a stolice nelze zpravidla zjistit krevní skupinové vlastnosti. Ze stolice lze v případě nálezu většího množství usuzovat na charakter stravy. Hlavní význam moči je toxikologický.
Biologické materiály zvířecího původu se v naprosté většině případů detailně nezkoumají.
Biologické materiály rostlinného původu se také zpravidla nezkoumají. Určitou výjimku tvoří zkoumání tabákových výrobků a rostlinných drog.
Vyhledávání biologických stop není zpravidla obtížné. Zjišťování biologických stop je možné pouze pomocí dokonale čistých nástrojů do dokonale čistých obalů, přičemž striktně platí požadavek zákazu dotyku pokožky lidského těla s těmito stopami.
§ 4. Identifikace osob podle ručního písma
Zkoumání ručního písma v sobě obsahuje dvě stránky, grafickou a jazykovou. Grafická stránka směřuje k identifikaci pisatele, jazyková k identifikaci autora.
Obor zabývající se zkoumáním ručního písma za účelem zjištění totožnosti pisatele bývá u nás zpravidla nazýván písmoznalectvím. Zkoumání ručního písma pro identifikační účely je však třeba důsledně odlišit od grafologie, která se sice rovněž zabývá zkoumáním ručního písma, avšak za účelem zjištění osobnostních rysů pisatele.
Základem identifikace osob podle ručního písma je existence individuálního a relativně stálého písemného projevu – návyku psaní.
Individuální charakter písma se formuje v souladu se somatickým a psychickým vývojem jedince a rukopis je odrazem fyziologických a psychických vlastností člověka. Vznik individuálnosti písma je podmíněn vytvořením dynamického stereotypu psaní.
I trvale fixovaný stereotyp psaní však ovlivňují aktuální vnitřní a vnější podmínky, za kterých psaní probíhá.
Vnitřní podmínky psaní, zapříčiňující změny v písmu, můžeme rozdělit následovně:
Fyziologické – jedná se především o momentální stav organismu. Příkladem je značná fyzická únava, která omezuje koordinaci svalů a následně i plynulost pohybů.
Psychické – jde především o různé krátkodobé depresivní stavy, ve kterých se pisatel nachází v průběhu psaní. Důležitým faktorem je i motivace psaní.
Mezi vnější podmínky psaní, způsobující změny v písmu, můžeme zahrnout následující:
Prostředí, ve kterém pisatel píše (např. psaní v dopravních prostředcích). To má za následek časté přerušování psacích pohybů, zvětšení písma, roztřesené kostrbaté tvary atd.
Písařská poloha. Ta je charakterizována celkovou polohou pisatele, nastavením papíru a způsobem držení psacího prostředku.