Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Orientační zkoušky krve se provádějí často pomocí benzidinu, který ve styku s krví poskytuje modré až modrozelené zbarvení.

Specifické zkoušky krve jsou buďto zkoušky mikrokrystalografické nebo zkoušky spektroskopické. Mikrokrystalografické zkoušky se provádějí tak, že vyšetřovaný materiál se smísí s příslušným činidlem, zahřeje se a pod mikroskopem se pozoruje vznik barevně i tvarově typických krystalků, které jsou tvořeny sloučeninami hemoglobinu s některými podíly činidla. Spektroskopické zkoušky pracují s kapalnými, upravenými vzorky vyšetřovaného materiálu.

Odlišení krve lidské a krve zvířecí se provádí různými modifikovanými metodami vycházejícími z původní metody Uhlenhuthovy. Podle této metody dochází na stykové ploše mezi specifickým sérem a vyšetřovaným materiálem ke vzniku bělavé sraženiny, která indikuje pozitivní reakci.

Bližší specifikace lidské krve spočívá především v určení krevních skupinových vlastností. Základní krevní skupinové vlastnosti jsou A, B, AB a 0 (nula). V současné době je známo několik set různých krevních skupinových vlastností. V kriminalistické praktické činnosti je však možné zjistit pouze několik z nich – většinu lze zjistit z krve staré pouze několik desítek minut. Dále lze zkoumáním krve zjistit pohlaví osoby, zda se jedná o krev těhotenskou nebo menstruační a další. V poslední době se rozpracovává metoda zkoumání derivátů deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která by měla umožnit individuální identifikaci člověka.

Sliny a pot vytvářejí biologické stopy, které jsou zpravidla obtížně viditelné až neviditelné. Kriminalistický význam zkoumání potu a slin spočívá v možnosti určení krevních skupinových vlastností. Bylo zjištěno, že asi 85% středoevropské populace má schopnost vylučovat do slin a potu chemické sloučeniny, které jsou podstatou krevních skupinových vlastností.

Ejakulát vytváří biologické stopy, které jsou nalézány především na osobním prádle, povrchu těla jednotlivých osob a dalších místech. Většinou se jedná o zaschlé skvrny. Hlavní kriminalistický význam spočívá v možnosti určení krevních skupinových vlastností muže. Důležitý je i kriminalisticko-taktický význam, protože nález vždy svědčí o sexuálním charakteru objasňované události.

Vlasy a chlupy lze nalézt běžně. Vyskytují se na nejrůznějších předmětech, oděvních součástkách apod.. Zkoumají se mikroskopicky, přičemž se především zjišťuje jejich barva, struktura jejich částí atd.. Pokud jsou u kořene vlasu nebo chlupu zachyceny buňky pokožky, lze zjistit i pohlaví osoby. Po rozdrcení vlasu nebo chlupu a po obnažení vnitřní struktury lze určit i krevní skupinové vlastnosti.

Kosti a kostrové nálezy se nalézají především při zemních pracích. Kosti jsou biologické materiály, které nejdéle vzdorují rozkladu. Proto je možné jejich zkoumání i po řadě let nebo i staletí. Nejčastěji se zjišťuje, zda se jedná o pozůstatky lidské nebo zvířecí, stáří jedince v době smrti, jaká byla příčina smrti apod.. Vyhodnocením uvedených skutečností spolu s využitím kriminalistických evidencí pohřešovaných osob a zejména využitím superprojekce lze provést individuální identifikaci osoby.