Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Plynová chromatografie využívá jako pevné fáze různé velmi jemné, zrnité a porézní materiály umístěné v koloně, které ještě často na svém povrchu obsahují velmi tenkou vrstvičku vhodných chemických sloučenin. Mobilní fázi tvoří plyn, nejčastěji dusík nebo hélium. Přístrojové vybavení je značně složité i nákladné.
Metoda je extrémně citlivá. Využití je velmi široké, s její pomocí se zkoumají např. vzorky benzínu, olejů, některých nátěrových hmot, tuků, léčiv, drog, provádějí se toxikologické rozbory krve a moči i dalších pitevních materiálů, zjišťuje se složení povýbuchových zplodin, apod. Významné je využití při určování alkoholu v krvi.
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
Je nově využívanou, velmi citlivou metodou, která dovoluje analyzovat a druhově určit nejrůznější chemické sloučeniny. Její princip spočívá v rozložení molekul látek na jednotlivé fragmenty o různé hmotnosti a elektrickém náboji. Analyzátor hmotnostního spektrometru potom rozdělí vzniklé fragmenty podle jejich hmotnosti a elektrického náboje na jednotlivé skupiny.
Záznam hmotnostního spektrometru tvoří hmotnostní spektrum, které graficky zobrazuje jednak jednotlivé fragmenty podle jejich hmotnosti a jednak zobrazuje i množství jednotlivých fragmentů. Z využití znalostí o tom, jakým způsobem se molekuly jednotlivých látek štěpí, je potom možné určit látku, která byla podrobena rozboru.
Hmotnostní spektrometr je velmi složité a nákladné zařízení, které pro svoje optimální využití vyžaduje specializovanou výpočetní techniku. Nelze jím analyzovat směsi látek, protože vzniklé hmotnostní spektrum by bylo velmi složité a nevyhodnotitelné. Z tohoto důvodu se velmi často používají kombinace plynový chromatograf – hmotnostní spektrometr.
Plynový chromatograf nejprve rozdělí směs látek na jednotlivé složky a ty jsou vzápětí analyzovány hmotnostním spektrometrem. Tak lze velmi rychle identifikovat jednotlivé složky směsi.
Metoda se využívá např. při zjišťování zbytků různých zemědělských prostředků v potravinách, rostlinné hmotě a jiných vzorcích, při detekci drog a léčiv v malých množstvích biologických materiálů, při zjišťování a vyhodnocování povýstřelových a povýbuchových zplodin a v dalších případech, kdy je třeba využít zejména vysoké citlivosti této metody.
RENTGENOVÉ MIKROSTRUKTURNÍ METODY
Využívají se především jako difrakční rentgenografie a rentgenová fluorescenční analýza.
Difrakční rentgenografie využívá skutečnosti, že rentgenové záření, které prochází krystalickými látkami, se odklání v závislosti na struktuře krystalické mřížky zkoumané látky. Hodnota ohybu má charakter fyzikální konstanty a lze jí využít k detekčním účelům. Provedení metody spočívá v umístění vzorku látky do kapiláry ze speciálního skla, která je ozařována úzkým svazkem rentgenového záření. Podíly záření se registrují na fotografickém materiálu, případně elektronickými detektory.