Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Výše uvedené poznatky o trestných činech a roli oběti v nich mají pro kriminalistiku značný význam. Vychází se z nich při tvorbě typických vyšetřovacích verzí, při vytyčování konkrétních verzí k jednotlivým okolnostem určitého trestného činu, při předvídání chování oběti během vyšetřování i při hodnocení věrohodnosti její výpovědi.

V případech, kdy není identita oběti známá, je celý proces vyšetřování značně ztížen. Prvotním úkolem je pak nalezení, resp. identifikace oběti, aby mohl být použit vyšetřovací postup od oběti k pachateli.

Oběť sama je rovněž nositelem značného množství stop (zranění, paměťové stopy, stopy na oděvu oběti), které mohou napomoci identifikaci pachatele. Kromě toho se oběť též sama rozhodujícím způsobem podílí na tvorbě stop (stopy obrany na těle a oděvu pachatele).

§ 3. Role oběti při vyšetřování trestných činů

S postupným prosazováním monopolu státu na trestněprávní postih došlo k potlačení role oběti v trestním procesu, oběť je využívána zejména jako zdroj informací o trestném činu.

Oběť je především oznamovatelem činu. Je známou skutečností, že objem registrované kriminality je přímo závislý na ochotě poškozených oznamovat trestné činy policii.

Ohledně ochoty oznamovat trestné činy se setkáváme s rozličným chováním poškozených. Většina z nich čin oznamuje bezprostředně po spáchání, jiní tak činí s určitým prodlením. Obvykle má oběť přirozenou potřebu svěřit se nejdříve blízkým osobám, které potřebuje jako pomocníky pro své další rozhodování a jednání.

Rozhodnutí trestný čin neoznámit může mít rozmanité příčiny:

• zda se mu při přetíženosti policie, dlouhých lhůtách soudu a nevyhnutelných nepříjemnostech s vyšetřováním spojených oznámení vyplatí

• proto, že chce pachatele chránit, nebo proto, že sama něco tají

• má strach ze msty pachatele nebo jeho blízkých

Oběť v roli svědka může poskytnout velmi cenné informace o pachateli činu, o způsobu spáchání a dalších okolnostech činu. Je tedy důležitým, v některých případech dokonce jediným a nezastupitelným pramenem důkazu – je proto třeba důsledně dodržovat práva oběti, chránit její dobré jméno a privátní sféru.

Pro celkovou atmosféru a výsledek vyšetřování má značný význam již samotné poučení poškozeného. Prospěšné může být též stručné objasnění dalšího postupu vyšetřování.

Pokud je trestný čin oznámen bezprostředně po spáchání, je oběť často ještě ve značném psychickém napětí a není proto vhodné provádět detailní výslech. Doporučuje se upozornit poškozeného na budoucí výslech, což příznivě aktivizuje jeho paměť.

Zvláště šetrně a s příslušnými odbornými znalostmi a zkušenostmi je třeba postupovat při vyšetřování trestných činů, jejichž oběťmi jsou děti.