Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Kriminalistika má také velmi blízko k trestnímu právu hmotnému, které stanoví podmínky trestní odpovědnosti a podmínky ukládání trestů a ochranných opatření. Postupy a metody rozpracovávané kriminalistikou jsou určeny pro potírání těch protispolečenských jevů, které jsou trestním právem definovány jako trestné. Kriminalistika vychází ze zákonných znaků trestných činů při stanovení předmětu dokazování a vyšetřování, při tvorbě typických vyšetřovacích verzí, v partiích o plánování vyšetřování a při tvorbě metodik vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů.
Úzký vztah má kriminalistika též ke správnímu právu, zejména – policejnímu právu. V policejních zákonech a v navazujících právních předpisech nižší právní síly jsou upraveny postupy realizované před zahájením trestního stíhání (v tzv. předprocesním stadiu) včetně operativně pátracích metod a prostředků.
Kriminalistika má mnoho společného s přírodními a technickými vědami. Využívá poznatků a metod např. matematiky, chemie, fyziky, biologie, antropologie, nauky o materiálu, mechaniky a mnoha dalších disciplín. Celé moderní vědecké poznání je komplexně propojeno. Tak postupuje i kriminalistika – klade vědomě za cíl „mapovat“ aktuální stav světové vědy a vše, co je použitelné v boji proti kriminalitě, transponovat do činnosti policie a orgánů činných v trestním řízení.
Mimořádně těsný je vztah kriminalistiky k tzv. forenzním disciplínám, jako je soudní lékařství, soudní psychiatrie, soudní sexuologie, soudní psychologie atd.
§ 3. Systém kriminalistiky
Systém vědy by měl korespondovat s obsahem vědy a se systémem objektů, zkoumaných danou vědou. V případě kriminalistiky však není snadné dospět k jednoznačně strukturovanému systému nauky. Důvodem toho hlavně skutečnost, že jevy objektivní reality, o něž se kriminalistika zajímá, jsou velmi rozmanité, rozdílně složité a lze je obtížně podrobit jednotnému klasifikačnímu kritériu.
Domníváme se, že struktuře obsahu kriminalistiky, jakož i didaktickým potřebám, nejlépe vyhovuje tento systém kriminalistiky:
Úvod do kriminalistiky
Obecná část kriminalistiky
Kriminalistické učení o trestném činu
Kriminalistické učení o stopách
Kriminalistické učení o poznání trestného činu
Kriminalistické metody odhalování, vyšetřování a prevence trestných činů
Zvláštní část kriminalistiky – metodika vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů
Úvod do kriminalistiky – tvoří pouze malou část obsahu kriminalistické vědy. Jsou tu zařazeny poznatky o předmětu kriminalistické vědy, o jejím systému, o vztahu kriminalistiky k jiným vědním disciplínám, o společenském poslání kriminalistiky, o metodách kriminalistické vědy a o historii kriminalistiky.
V obecné části kriminalistiky jsou zařazeny poznatky a metody platné obecně, tj. bez ohledu na druh trestného činu.