Evropské-právo

1973- ke státum výše přistoupila VB, Irsko, Dánsko

1981- Řecko

1986- po pádu vojenských diktatur přistoupilo Španělsko a Portugalsko

1995- Rakousko, Švédsko, Finsko

2004- 10 zemí… Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta a Kypr

2007 – Bulharsko, Rumunsko

2013 – Chorvatsko

Novely zakládacích smluv

1966 – Lucemburský kompromis, sjednocení řídících orgánů evropských společností (slučovací smlouvy)- v testu

1986-1987(platné) – jednotný Evropský akt podepsaný v Hagu a Lucemburku. První významná revize římských smluv-V TESTU – první novela a změna zakládacích smluv .

-právně ustanovil evropskou radu

- došlo k odstranění zbývajících překážek bránících volného obchodu mezi členskými státy - Podepsány Schengenské úmluvy 1985 – základní úmluva– posílení role evropského parlamentu, změna hlasování v evropské radě z jednomyslného na princip dvojité kvalifikované většiny (nemusíme znát co to je)

1990- prováděcí úmluva Schengenské úmluvy (dohody)-

-princip schengenského prostoru- odstranění kontrol, osob a zboží v prostoru v členských zemích

Státy které nejsou členy EU – Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko – společná politika, členové Schengenského prostoru

Druhá revize římských smluv

podepsána 1992, účinná 1993- Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) - vytvořila právní strukturu EU,

zavedla systém tří pilířů: (právní ukotvení celé EU)

1. zakládací smlouvy (komunitární smlouvy) – Evropská společenství měla právní subjektivitu jako jediná (EU ještě neměla)

2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika

3. Spolupráce v oblasti justice a vnitra

-celá EU zakotvená na těchto 3 pilířů neměla právní subjektivitu, měla ji jen v zakládacích smlouvách

Další novela zakládacích smluv:

Amsterdamská smlouva – 1997 v platnost 1999 – v rámci smlouvy byla ze třetího pilíře vyňata společná, vízová, azylová a bezpečnostní politika

• připravovala EU na rozšíření o nové členské státy v roce 2004

Maastrichtská smlouva přejmenovala původní smlouvu(NAJIT JAKOU) na Evropské společenství, zavedla občanství unie

2 oprávnění: aktivní a pasivní volební právo na území státu jehož občan není občanem EU

Přijata Maastrichtská kritéria které musí splnit stát, chce-li přistoupit k jednotné měně euro

1. cenová stabilita

2. stabilita devizového kurzu

3. konvergence dlouhodobých úrokových sazeb

4. dvě části: 1. výše celkového veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60%

2. deficit veřejného rozpočtu musí být menší než 3% HDP

Maastrichtská smlouva dále zavedla pojem Evropu občanů- bylo zavedeno evropské občanství, které doplňovalo státní občanství – vyplývají z toho dva nároky:

1. aktivní a pasivní volební právo v komunálních volbách na území členského státu jehož není občanem ale kde má trvalý pobyt

2. nárok na ochranu občana unie na území 3. země v níž členský stát jehož je státním příslušníkem nemá své právní zastoupení, každý občan unie má právo na ochranu diplomatickými nebo konzulárními orgány kteréhokoliv jiného členského státu