Evropska_ekonomicka_integrace

připojilo  také  Řecko,  které  dříve  nesplňovalo  konvergenční  kritéria.  Konečně 

poslední  fáze nastala v roce 2002, kdy přešlo  euro i  do hotovostního styku a od 

28. února zcela nahradilo národní měny 12 členských států.  

Maastrichtská  smlouva  definovala  udrţování  cenové  stability  jako 

prvořadý  cíl  Evropské  centrální  banky.  ECB  je  řídící  orgán  ESCB 

s rozhodovacími  pravomocemi  a  zajišťuje,  aby  úkoly  ESCB  byly  naplňovány. 

Základní úkoly Evropského systému centrálních bank:  

definovat a provádět měnovou politiku Společenství,  

provádět devizové operace,  

drţet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států,  

podporovat plynulé fungování platebních systémů.  

Členské státy se sice podílí na řízení ESCB, ale ţádný stát nemá oprávnění 

byť jen do určité míry provádět vlastní měnovou politiku. Veškerá zodpovědnost 

za ni přešla do rukou nadnárodního orgánu. 

Eurozóna  dohromady  tvořila  19,4 %  celosvětového  HDP  a  18,6 % 

světového obchodu, obdobně jako USA. Dnes se jiţ platí Eurem v 16 státech EU. 

Politiky EU, jednotný vnitřní trh, měnová unie 

- 44 - 

3.2  Společná obchodní politika Evropské unie 

Evropská unie je světovou obchodní velmocí disponující velkým vnitřním 

trhem.  Soustřeďuje  sice  méně  neţ  7 %  světového  obyvatelstva,  produkuje  však 

zhruba  čtvrtinu  světového  produktu  a  soustřeďuje  přibliţně  pětinu  světového 

obchodu.  

Společná  obchodní  politika  je  jedním  z  hlavních  pilířů,  na  němţ  jsou 

postaveny obchodní vztahy Evropské unie se světem. Hlavnímcílem této politiky 

je otevření světových trhů pomocí progresivního zrušení omezení v mezinárodním