Vypracovaná teorie

1. Rozdělení fyziky 
teoretická – snaží se vyvodit z matematických objevů a určit teoretické hranice jejich platnosti 
experimentální – je potvrzení nebo vyvrácení existující teorie 
numerická – dokáže udávat předpovědi ověřitelné pozorováním 
aplikovaná – vychází z potřeb praxe, její rozvoj je motivován spotřebami výroby, lidských potřeb 

2. Hmota, látka, pole 
Hmota – souhrnný název pro látku a pole, hmota tvoří jedinou podstatu vesmíru 
Látka – druhy hmoty, je to souhrn útvarů, které mají určitou energii a nenulovou klidovou hmotnost 
Pole – jeho klidová hmotnost je rovna nule a jejím výrazným rysem je vlnová povaha 
 
3. Fyzikální veličiny 
Fyzikální veličina je stav, vlastnost nebo jev v přírodě, který lze měřit a vyjádřit určitou hodnotou 
Délka – l [m] – chápeme ji jako skalární veličinu, ale může mít i vektorový charakter 
Čas – t [s] – určuje okamžik události nebo jevu na časové ose 
Hmotnost – m [kg] – je vlastnost hmoty, která vyjadřuje míru setrvačnosti účinku či míru gravitačních 
účinků hmoty 
Teplota – T [°C] – je to vlastnost předmětu, které je člověk schopen vnímat a přiřadit jim pocity studena, 
tepla či horka 
Elektrický proud – I [A] – uspořádaný pohyb vodiče elektrického náboje, udává množství elektrického 
náboje prošlého jednotou času 
Látkové množství – n [mol] – vyjadřuje počet elementárních částic 
Svítivost – I [cd] – udává prostorovou hustotu světelného toku 
 
4. Pohyb hmotného bodu Při zkoumání pohybu, pod kterým rozumíme přemisťování tělesa, musíme toto přemisťování vztahovat 
na určité jiné těleso