Geodetická příručka - část I

Výsledné hodnoty vypočítá automaticky měřická stanice v reálném čase 

5.5 

Další metody měření délek 

5.5.1 

Měření délek nitkovým dálkoměrem 

5.5.1.1  Nitkový dálkoměr – měření délek 

Jako nitkový dálkoměr může být použit každý teodolit a nivelační stroj. Všechny 
jsou  zpravidla  vybaveny dálkoměrnými  ryskami  v záměrném  obrazci,  např.  Zeiss 
Theo 020, jen některé dalekohledy elektronických teodolitů a totálních stanic ne-
musí tyto rysky mít. 

Obr. 6.15 Schéma určení vodorovné délky a převýšení (popř. výšky bodu) 

Vodorovná délka se vypočítá ze vzorce                               s = k * l * sin

2 z 

Současně lze vypočítat převýšení mezi klopnou osou dalekohledu a středem úseku 
l na lati                                         ∆h = s * cotg z = ½ * k * l * sin 2z 

Převýšení bodů B a A je dáno (obr. 6.15) ∆hAB = ½ * k * l * sin 2z + vt - vc 

Nitkový dálkoměr je ve své podstatě nejjednodušší optický dálkoměrný přístroj a 
je jím vybavena velká většina teodolitů a nivelačních přístrojů. 

Obr. 6.16 Ukázka nastavení dálkoměrných rysek a způsob čtení na lati 

(čtení rysek l2 = 1,000 m, l1 = 1,166 a  vc = 1,083 ) 

Postup při měření nitkovým dálkoměrem: 

- na jeden bod měřené délky se postaví teodolit a připraví se k měření, 

- na druhém bodě měřené délky se postaví svisle (pomocí libely) nivelační lať, 

- jemnou vertikální ustanovkou se zacílí dolní dálkoměrná ryska na dílek, označu-
jící  celý  metr  nebo  decimetr  (l2)  a  podle  horní  dálkoměrné  rysky  se  odečte  čtení 
(l1) , přebývající mm posledního centimetrového dílku se při čtení laťového úseku 
odhaduje,