Geologie cvičení zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dynamické otřesy – zrna se více zaklíní, můstky popraskají
Přírodní příčiny (zemětřesení)
Technické (hutnění – beranění pilot)
Po prosednutí má spraš vlastnosti běžné hlíny
Jíl
Velké množství jílových minerálů a velmi jemných prachů
Jílové minerály mají vrstvičkovou strukturu, velikost jílových částic je menší než 0,002mm, ve struktuře je mnoho mikropórů, kterými neprostupuje voda (voda prostupuje pouze kapilárními silami) → je nepropustný
Objemová stálost/nestálost závisí na minerálním složení
Kaolinitové – stálé
Illitové a monmorilonitové – nestálé
Objemově stálé zeminy (hlíny a jíly) se řadí do třídy F5 (hlína) a F6 (jíl), zakládají se do nezámrzné hloubky (800–900)
Objemově nestálé F7 (hlína) a F8 (jíl), zakládají se do hloubky 1600–2000 pod terén
Označení zemin podle ČSN
Pro štěrky a písky
W – dobře zrněný sediment
P – špatně zrněný sediment
Typy plasticity jemnozrnných zemin (LIHVE)
L – nízká
I – střední
H – vysoká
V – velmi vysoká
E – extrémně vysoká
Skalní horniny – R
R1 (nejpevnější) až R6 (skalní horniny zvětralé na eluvium – charakter zeminy)
Příklady
CS – jíl písčitý
GC – štěrk jílovitý
GW – štěrk dobře zrněný
ML – hlína s nízkou plasticitou
Označení zemin podle EN
Příklady:
Štěrkovitý jíl – grCl
Písčitá hlína – SaclSi (písčitý jílový prach)
Jílovitá hlína – clSi (jílovitý prach)
Jílovitá hlína slabě písčitá – sasiCl
Rozdělení sedimentů podle způsobu transportu a sedimentace
Marinní – mořské, sedimentovaly v moři
Fluviální – říční, vznikají říční činností (štěrkové říční terasy)
Nivní, aluviální – náplavové, jemnozrnné sedimenty vznikající během povodní
Eolické – vznikají navátím větrem
Glaciální – vznik činností ledovce
Deluviální – svahové, vznikají gravitačními silami
Eluviální (reziduální) – během svého vzniku neprodělaly transport, zvětraly na místě svého vzniku
Základní pojmy z regionální geologie
Krystalinikum
Skalní základ pohoří, tvořený především metamorfovanými horninami
Moldanubikum
Krystalinikum Českomoravské vrchoviny a Šumavy
Flyš
Geologická struktura, ve které se střídají vrstvy klastických sedimentů – především pískovce až jílové břidlice
Zemina
Nezpevněný klastický sediment
METAmorfované (přeměněné) horniny
Minerály
Původních hornin
Křemen
Živce, pyroxen
Biotit, muskovit
Amfibol
Kalcit
Metamorfní minerály
Vznikly během metamorfózy
Granát – rudý, izometrický, štěpný
Chlorit – modrozelený
Sericit – jemná vláknitá stříbrná slída
Grafit – tuha, černý, měkký
Struktury
Podle usměrnění částic
Všesměrné
Plošně paralelní (až břidličnatá)
Lineárně paralelní (až stébelnatá)
Podle tvaru součástek
Granoblastická – tvořena převážně izometrickými zrny = křemen, granát, živec, kalcit
Lepidoblastická – tvořen převážně plošnými zrny = biotit, muskovit, sericit
Nematoblastická – převážně jednorozměrná zrna = amfibol
Kombinace (granolepidoblastická…)