Vypracované otázky z geologie

Hypocentrum – ohnisko zemětřesení (v různé hloubce pod zemským povrchem – nejčastěji cca 60km)

Co je to seismograf?

1. přístroj, který měří a pořizuje zápis velikosti, síly a průběhu seismických vln vzniklých při zemětřesení

Jaké stupnice používáme pro měření intenzity zemětřesení?

1. Intenzita je měřena v balech (škála 12 balů – soustava MCS), od roku 1931 – modifikovaná Mercalliho škála (MM)

2. Richterova stupnice – běžně používaná ve sdělovacích prostředcích

Uveďte příklady různých typů horninových masívů.

1. Tělesa hlubinných hornin

   1. Batolit – velké těleso, jehož průměr směrem do hloubky nepravidelně roste (stovky-tisíce km)

   2. Pluton – na rozdíl od batolitu je možné v některých částech navrtat podloží

   3. Pně – menší plutonická tělesa, vyznačují se izometrickým, okrouhlým průřezem

   4. Apofýzy – odnože vybíhající z většího hlubinného tělesa (mají přibližně stejné složení)

2. Tělesa žilných hornin – utuhnutí magmatu v puklinách nebo vrstevních spárách (podstatně menších rozměrů než plutonity)

   1. Pravá žíla – pokud žíla probíhá kose k okolí (např. vrstevnatosti sedimentu)

   2. Sopouch (spojuje zdroj magmatu se sopkou), ložní žíla, lakolita

3. Tělesa výlevných hornin – magma vystoupalo až na zemský povrch

   1. Lávové proudy, lávové příkrovy, vytlačené kupy

4. Tělesa usazených hornin – základním prvkem vrstevnatosti je vrstva

   1. Vrstva – mocnost vrstvy (vrstevnatost lavicovitá, deskovitá, laminární)

5. Tělesa přeměněných hornin

   1. Regionálně metamorfované – rozlehlá tělesa neurčitých tvarů

   2. Kontaktně metamorfované – tvoří kolem tělesa hlubinné horniny tzv. kontaktní dvůr nebo kontaktní aureolu, ze které plynule přecházejí do nepřeměněných hornin

Jaké typy deformací horninových masívů rozlišujeme?

1. Plastické deformace

   1. Flexura (ohyb) – zužení v místě ohybu

   2. Vrása – je možno definovat délku, antiklinálu, synklinálu vrásová ramena, osu vrásy a osní rovinu, výšku a šířku vrásy (pohoří – vrásy stojaté, šikmé, ležaté, překocené)

2. Rupturní (křehké)

   1. Zlomy (tlakové, tahové, střižné – pokles, přesmyk, horizontální posun)

   2. Pukliny – mechanické diskontinuity v horninách, kde nedošlo k nápadnějším pohybům sousedních bloků (menší rozsah než zlomy), stěny pukliny jsou buď sevřeny nebo otevřeny a následně vyplněny minerály

Jaké strukturní prvky vznikají plastickou deformací?

1. Prostý ohyb, vrásová pohoří, uzavřené vrásové struktury, dómy, pánve

Pro který typ hornin jsou charakteristická vrstevnatá tělesa?

1. Sedimentární horniny

Co je to diskordance a konkordance?

1. Souvrství bývají od sebe oddělena tak, vrstvy plynule přecházejí do jiných (konkordance) nebo je mezi nimi ostré rozhraní (diskordance)

Jaké rozlišujeme typy rupturních deformací?

1. Zlomy (horizontální posun, kerný přesmyk, pokles, hrásť, příkopová propadlina