tahak-zeminy

Co je to hloubka založení d

Hloubka založení d je hloubka základové spáry pod nejnižším bodem 
území u základu. Při jejím stanovení je třeba vzít v úvahu konstrukční 
důvody (charakter objektu, vliv sousedních základů apod.), 
geologické poměry (únosnost a stlačitelnost zemin, úroveň hladiny 
podzemní vody) a klimatické vlivy (promrzání, vysychání).
17.

Hloubka založení pro 1. a 2. mezní stav

Pro posouzení základů podle I. Skupiny mezních stavů se uvažuje 
hloubka založení jako minimální svislá vzdálenost mezi základovou 
spárou a upraveným povrchem území, podle II. Skupiny mezních 
stavů se hloubka založení zpravidla uvažuje jako svislá vzdálenost 
mezi základovou spárou a původním povrchem území.
18.

Hloubka založení v objemově nestálých zeminách

Z hlediska promrzání se stanoví hloubka založení takto:
• u definitivních staveb založených na zeminách je nutno základovou 
spáru volit pod zámrznou hloubkou, tj.nejméně 0,8 m pod upraveným 
povrchem území
• u základů na zeminách chráněných proti promrzání u provizorních 
konstrukcí může být hloubka základové spáry menší, nejméně však 
0,4 m
• v případech, kdy základová půda může vysychat, se stanoví u 
jemnozrnných zemin třídy F7 a F8 nejmenší hloubka založení 1,6 m 
19.

Trvalé a občasné zatížení základových kcí

Zatížení, která se ze stavební konstrukce přenášejí do základové půdy, 
můžeme z hlediska času jejich působení rozdělit na stálá a občasná.
Stálá zatížení jsou dána tíhou všech trvalých částí stavebních 
konstrukcí– nosných stěn, sloupů, stropů, podlah, příček, omítek 
apod. Stálý vodní a zemní tlak.
Občasná zatížení mohou působit dlouhodobě (např. dočasné příčky, 
zařízení, skladované materiály apod.) nebo krátkodobě (např. osoby, 
nábytek, sníh, vítr, námraza), případně mimořádně (např. účinky
země třesení, výbuchů, havárií v technologickém procesu, 
nerovnoměrné sedání, atd.).
20.