M01-Vztah_architektury_a_stavitelstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Dnes nahlížíme na architekturu jako na část užitkové tvorby, zatím co staré
školy ji zařazovaly mezi svobodná a krásná umění, oddělená nepřekročitelnou
přehradou od sféry užitkové.
Architektura náleží svou povahou mezi užitková umění. Všem lidským dílům
je společná harmonická skladba. U architektury se ale nejedná pouze o harmo-
nickou skladbu ploch nebo hmot, ale především o organizaci životních hospo-
dářských a konstruktivních funkcí. Architektura má za úkol vytvářet prostředí.
Užitkové dílo roste z celé řady podmínek, které mu přímo dávají tvar a sloh.
Architekt je těmito podmínkami nejen vázán, ale také z nich přímo těží tvary
věcí. Jsou to tedy podmínky tvárné, či slohotvorné. „Honzíkův diagram“ je
založen na těchto podmínkách, má tvar pyramidy a tyto slohotvorné podmínky
jsou seřazeny od základny po vrchol pyramidy podle toho, které se uplatňují
dřív a které později. Pyramida se staví od základů, takže je jasné, že nejdříve
ovlivňují tvar a sloh ty podmínky, které se nacházejí v základně.
Obr.2.1.1
Příklad grafického vyjádření ve formě diagramu vztahu mezi architekturou a
stavitelstvím, pracovně nazvaný "Honzíkův diagram".
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 8 (24) -
Takže, v patě pyramidy se nachází základní tvárný součinitel, a to je společ-
nost. Záleží na vyspělosti společnosti, na jejím věkovém a národnostním slo-
žení a na mnoha dalších faktorech.
Hned nad společností je sociální ekonomie. Znamená to, že ještě předtím, než
nějaké dílo vůbec vzniká, zajímá nás její sociální význam a smysl. Sociální
ekonomie ale také tím ovlivňuje tvar věcí, proto je také slohotvorným činite-
lem.
Dalším slohotvorným činitelem je klima, které ovlivňuje kvalitu prostoru, ale
také naši psychiku.
Potom je to právě provoz, který dává prostranstvím a věcem příznačný tvar.
Než ale přistoupíme k samotnému návrhu stavby, uvažujeme o tom, z jakého
materiálu stavba, či věc bude.
Každý materiál má určité mechanické vlastnosti, z kterých vychází dané tvaro-
vé vlastnosti věcí. Mechanika je tedy také důležitou součástí návrhu.
Když už máme promyšlenou prostorovou kvalitu, vytvořený prostor a známe
materiál, můžeme přikročit k technickému zpracování, montáži, výrobě, které
přidávají ke tvarům sociálně ekonomickým, klimatickým, psychologickým,
provozním a mechanickým své příznačné rysy. Věci mají různý charakter,
jsou-li zpracovány ručně, nebo strojem, kovářsky nebo válcováním a lisová-
ním. K technickému zpracování se přiřazuje i technická ekonomie, která hledí
na náklady, a nachází se ve vrcholu pyramidy.
Tím jsme ukončili výčet všech slohotvorných činitelů, které vtiskují věcem
určitý tvar, dávají jim objektivní výraz (viz obr), jelikož ho projektant vytvořil
z vnějších podmínek, z kterých vyšel.
Existují ale také činitelé subjektivní, sem patří subjektivní výraz, harmonie
a syntéza.
Subjektivní výraz dává projektant svému dílu tím, že do něho vkládá své před-
stavy, pocity, nálady, postoje a zkušenosti. Harmonie znamená, že se projek-
tant snaží uvést všechny části vznikajícího díla do souladu. A konečně syntéza
je spojení všech objektivních a subjektivních výrazu do jednoho komplexního
celku.
V „Honzíkově diagramu“ je znázorněna hierarchie, která nesmí být porušena,
jinak nastává porucha jak ve funkci tak i ve formě věcí. Tento diagram tedy
slouží k tomu, aby nedocházelo k nerovnováze tvárných součinitelů a
k následným poruchám.
„Honzíkův diagram“ můžeme aplikovat na jakoukoliv věc, kterou vytváříme a
navrhujeme, má obecnou platnost a je s podivem, jak je poplatný každé době.
Procházíme-li jednotlivými slohy z dob minulých, vidíme, že jejich odlišnost
spočívá v tom, jakou váhu navrhovatelé dávali jednotlivým tvárným součinite-
lům.