BH52_11

povětrnostním,

- musí být trvanlivé, opatřené úpravami proti účinkům vody, vlhkosti a teplotních

výkyvů,

- horní povrch vyložených konstrukcí musí být chráněn před přímým působením 

vody a sněhu izolací, či střešní krytinou,

- v návaznosti na hydroizolaci je nutno provést oplechování okrajů s přesahem 

min. 20 až 25 mm,

- spodní plocha vyložené konstrukce je profilována okapním žlábkem, nebo 

okapním nosem,

- přístupné plochy vyložených konstrukcí musí být opatřeny ochranným zábradlím

dimenzovaným na vodorovné i svislé zatížení.

Vyložené konstrukce se dělí podle funkce, kterou v budově plní, na:
1.Římsy,
2.Balkóny,
3.Arkýře,
4.Přístřešky.

1. 

ŘÍMSY

- římsy chrání průčelí budov před povětrnostními vlivy a současně jsou výrazným

architektonickým prvkem budov,

- podle polohy na průčelí budov rozeznáváme římsy: 

hlavní (korunové), které jsou ukončujícím článkem budovy, 

pásové (kordonové), které člení budovu v úrovni podlaží, 

podokenní (parapetní),

soklové.

- nejpoužívanější jsou římsy hlavní, tvořící rozhraní mezi svislou obvodovou 

konstrukcí a střechou - jejich obvyklé vyložení je 250 až 500 mm,

- římsy, jako ochranný a architektonický prvek, prošly dlouhodobým vývojem od

klasických, často bohatě profilovaných kamenných, dřevěných a zděných, k
soudobým římsám prováděným převážně z keramických nebo železobetonových
prefabrikátů.

BH02 - Nauka o pozemních 
stavbách, přednáška č. 2

2010/2011

Zajišt

ění stability římsy

- kotvením
- p

řitížením nadezdívkou