M01 - Technologie betonu a stavební keramika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Obr.8.3. Schéma Pfefferkornova přístroje. 1 – stojan, 2 – padací deska, 3 – vodící
tyč, 4 – nonius, 5 – milimetrová stupnice, 6 – spoušť.
Příklad 8.2 Pomocí Pfefferkornova přístroje stanovte optimální množství rozdělávací vody
wR cihlářského plastického těsta. V laboratoři byly vyzkoušeny dvě vlhkosti
těsta s výsledky.
Výška válečku před a po stlačení h0 / hn a průměrná vlhkost w.
Vzorek a h0/hn = 39,5 / 31,5 mm; wa = 17,5 %.
Vzorek b h0/hn = 39,7/16,5 mm; wb = 24,3 %.
Řešení Vypočítáme deformační poměry:
.
42
,
0
7
,
39
5
,
16
d
;
80
,
0
5
,
39
5
,
31
h
h
d
b
0
n
a
=
=
=
=
=
Sestavíme rovnici přímky vedoucí dvěma body a, b
(
)
(
)
5
,
17
80
,
0
d
80
,
0
42
,
0
5
,
17
3
,
24
w
d
d
d
d
w
w
w
d
d
w
w
d
d
w
w
a
a
a
b
a
b
a
b
a
b
a
a
+
−
⋅
−
−
=
+
−
⋅
−
−
=
⇒
−
−
=
−
−
Pracovní vlhkost při d = 0,6:
(
) (
)
%
1
,
21
5
,
17
80
,
0
6
,
0
9
,
17
=
+
−
⋅
−
=
R
w
Závěr:
Optimální množství rozdělávací vody plastického těsta je 21,1 %
Technologie betonu a stavební keramika
- 54 (64) -
8.4
Vlastnosti vysušených výlisků
8.4.1 Smrštění sušením
Při sušení dochází v mikrostruktuře odpařováním vody k přibližování částic,
které se makroskopicky projevuje délkovou i objemovou kontrakcí – smrště-
ním. Smrštění je tím větší, čím bylo použito větší množství rozdělávací vody a
čím surovina obsahuje více jemnějších zrn do 2
µm. Smrštění sušením DS
(délková změna sušením) se stanovuje podle ČSN 72 1073 na vzorcích rozmě-
rů (ČSN 72 1072): velká cihelka 100
×50×20 mm nebo malá cihelka 70×35×12
mm. Rychlost a způsob sušení je definované normou při vzdálenosti měřících
bodů 50
± 0,05 mm (ryska je umístěna úhlopříčně cihelkou). Smrštění sušením
se vypočítá ze vzorce:
100
l
l
l
DS
0
0
s
⋅
−
=
[%]
(8.6)
ls , l0 – délka po vysušení a před sušením [mm].
8.4.2 Citlivost k sušení
Citlivostí k sušení rozumíme schopnost keramických výlisků se nezávad-
ně vysušovat, tzn. bez vzniku nebo deformací. Vyšší citlivost k sušení
znamená vyšší riziko poškození výlisků během sušení.
Citlivost k sušení se hodnotí řadou zkušebních postupů, většinou se používá
metoda podle Bigota (ČSN 72 1565-11).
Citlivost k sušení se stanovuje graficky z tzv. Bigotovy křivky, což je závislost
vlhkosti výlisku na jeho smrštění (obr. 8.4). Odpařování vody je doprovázeno
smršťováním jen do určitého kritického množství vlhkosti (wK) a dalším vysu-