Prvky betonových konstrukcí - skripta

Obr. 9 Kotvení ve vnitřních podporách 

c) Kotvení podélné tažené výztuže v poli: 

Tažená výztuž (dolní popř. horní) má být uspořádána tak, aby odolávala působícím tahovým silám od 
MEd popř. NEd včetně vlivu posouvajících sil (obálka sil je posunuta o hodnotu ∆Ftd =│VEd│. al / z resp. 
geometricky o al – viz výpočet kotevní délky) – řeší se v rámci tzv. rozdělení podélné tažené výztuže 
(rozdělení materiálu). 
Zkrácený  prut  výztuže  (nezavedený  do  podpory)  má  být  ukončen  nejméně  v místě  určeném  buď  z 
kotevní délky  lbd vynesené od místa jeho plného využití a nebo současně z minimální kotevní délky 
lb,min vynesené od začátku jeho působení (doporučení). Místa plného využití a začátku působení jsou 
dány proužkem únosnosti kotveného prutu výztuže za předpokladu lineárního nárůstu síly ve výztuži. 
Konzervativně lze uvažovat i prodloužení prutu výztuže o kotevní délku lbd vynesené od začátku jeho 
působení. 
Pozn: Pruty horní výztuže v krajní podpoře (při plném nebo částečném vetknutí) je nutno zakotvit na   
           kotevní délku lbd  i za líc podpory.  
Pozn: Kotevní délka prutu s ohybem, který přenáší smyk, má být nejméně 1,3.lbd v tažené oblasti a  
           0,7. lbd v tlačené oblasti nosníku (měří se od průsečíku os ohybu a podélné výztuže). 
Pozn: Taženou výztuž není vhodné kotvit v tažené části prvku. Při ukončení výztuže v této části se    
           musí výztuž stykovat, popř. je možné pouze některou výztuž ukončit s předepsaným kotvením.