Návody na výpočty směrových a sklonových poměrů dle zadání do cvičení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Návody na výpočty směrových a sklonových poměrů dle
zadání do cvičení
Kombinované studium BO01, část Dopravní stavby
Ad 1) Návrh obou směrových oblouků bez přechodnic a) Změřte středové úhly pomocí tangenty úhlu
Středový úhel změříte nejsnáze pomocí tangenty úhlu. K měření zvolíte vhodnou délku
základny
∆x na prodloužení jedné z tečen, vynesete kolmici a změříte délku mezi patou
kolmice a průsečíkem kolmice s druhou tečnou
∆y, viz Obr. 1.
Obr. 1 – Měření středového úhlu pomocí tangenty
Středový úhle oblouku se vypočte
x
y
s
∆
∆
= arctan
α
.
Uvádí se v gradech s přesností na čtyři desetinná místa
b) Zvolte vhodné poloměry oblouků
Ve vyhledávací studii se pracuje s prostými kružnicovými oblouky, tj. oblouky bez
přechodnic, a to přesto, že ve skutečnosti by tyto oblouky byly přechodnicemi opatřeny.
αs
∆x
∆y
Poloměr oblouku volte co největší s ohledem na to, aby mezi oběma protisměrnými oblouky
zbyla mezipřímá délky alespoň 2 . Vn (návrhová rychlost).
Vodítkem pro volbu poloměru oblouku Vám může být tabulka nejmenších dovolených
poloměrů oblouku ve vztahu k návrhové rychlosti:
Tab. 1 Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků k návrhové rychlosti
a dostřednému sklonu
c) Vypočtěte vytyčovací parametry oblouků, zkontrolujte délku mezipřímé mezi oblouky
Tečna oblouku:
2
tan s
R
T
α
⋅
=
[m]
Délka oblouku:
s
s
R
arc
R
O
α
π
α
⋅
⋅
=
⋅
=
200
[m]
Vzepětí oblouku:
−
⋅
=
1
2
cos
1
s
R
Z
α
[m]
Délkové míry udávejte v metrech s přesností na dvě desetinná místa. Délku přímých zjistíte
tak, že změříte délku zadaných tečen v polygonu a od nich odečtete délku vypočtených tečen
oblouků.
Ad 3) Návrh nivelety trasy
a) Vykreslete srovnávací rovinu s vhodnou výškou, do ní průběh terénu tak, že stanovíte
staničení průsečíků osy s vrstevnicemi a odhadnete výšku počátečního a koncového bodu osy
(pokud neleží přímo na vrstevnici). Vrstevnicový interval je 2 m. Dále navrhnete niveletu
sestávající z nejméně dvou sklonů tak, aby co nejlépe kopírovala terén. Dbejte přitom na to,
aby niveleta v místech, kde je terén nejníže a je nutné předpokládat stahování srážkové vody,
byla nad úrovní terénu.
b) Podélný sklon určíte z výškového rozdílu mezi lomy sklonu