M02 - Zdravotní inženýrství

- 56 (56) - 

skleněné. Co do účelu je dělíme na sítě energetické - silový rozvod elektrické 
energie, (silnoproud), a sítě sdělovací (telekomunikační), slaboproud. 

2.6.5.1 

 Silové rozvody elektrické energie. 

Systém  výroby  a  rozvodu  elektrické  energie  je  orientován  na  střídavý  proud. 
Jeho  zdrojem  jsou  elektrárny  (tepelné,  atomové,  vodní,  větrné).  Pro  přenosy 
velkých  výkonů  na  velké  vzdálenosti  je  nutno  použít  vysokých  parametrů, 
(napětí  a  proud),  při  čemž  výhodnější  je  zvyšovat  přenosové  napětí.  Užívá  se 
následujících jmenovitých napětí. 

•  m.n. 

- malé napětí do 50 V 

•  n.n.  

- nízké napětí do 500 V 

•  v.n. 

- vysoké napětí do 35 kV 

•  v.v.n. 

- velmi vysoké napětí nad 35 kV, (do 400 kV) 

Adekvátně  rozlišujeme  vedení  nadzemní,  (venkovní),  a  vedení  podzemní. 
Úroveň  v.v.n.  v  podstatě  kompletně  je  venkovní,  úroveň  v.n  mimo  intravilán 
rovněž. U nás jsou sítě v intravilánu přednostně koncipovány jako podzemní. Z 
úrovně  v.n.  (primární)  jsou  při  tom  zásobováni  velkoodběratelé,  z  distribuční 
sítě n.n. (sekundární) jsou napojování maloodběratelé, většinou obyvatelstvo. 

2.6.5.2 

Materiál a provedení sítí. 

•  Venkovní vedení:  

Jeho  prvky  jsou  stožáry,  vodiče  a  izolátory,  oddělující  stožáry  a  vodiče. 
Vodiče jsou většinou lana, jejichž jádro je tvořeno ocelovými dráty, a obal 
je  tvořen  dráty  hliníkovými  či  měděnými.  Jádro  podchycuje  tahová 
namáhání, jimž je lano vystaveno. Vedení je pohledově kontrolovatelné, je 
levnější  než  kabelová  trasa  stejné  kapacity.  Je  však  snadněji  ohrozitelné 
větrem a námrazou.