M06 - Procesy vnitřní a dokončovací - nášlapné vrstvy podlah

První  fází  je  přejímka  pracoviště,  kde  bude  pokládka  keramické  dlažby 
probíhat,  včetně  zhodnocení  kvality  podkladů  a jejich  úprav  před  pokládkou. 
Podkladem pro dlažby bývá zpravidla betonový potěr nebo vrstva vyrovnávací 
stěrky.  Podkladová  plocha  proto  musí  být  dostatečně  vyzrálá,  bezprašná, 
nedrolivá,  suchá,  zbavená  výstupků.  Pokud  nebude  možné  malé  nerovnosti 
podkladu  podlahy  vyřešit  silnější  vrstvou  lepícího  tmelu,  je  nutné  nejprve 
aplikovat samonivelační stěrkovou hmotu, která nerovnosti vyrovná.  

Vlastní  pokládka  dlažby  začíná  rozměřením  podkladu.  Na  podklad  se  vyznačí 
střed  dlážděné  plochy,  od  něj  se  vyznačí  polohy  dlaždic  tak,  aby  dělené 
dlaždice byly rovnoměrně na okraji plochy. U ploch nad 20 m

2 je třeba rovněž 

rozměřit polohy dilatačních spár a připravit vhodné dilatační lišty [11]. 

Obr. 2.3 Dilatační profil dlažby – příklad 

Ve  druhé  fázi  se  na  podklad  nanese  lepící  tmel,  doplní  se  a rozetře  zubovou 
stěrkou. Nanáší se pouze plocha, kterou jsme schopni v tzv. otevřeném čase lepidla 
(doba, po kterou je schopno lepidlo dlaždici ještě přilepit) položit. Volba vhodného 
druhu  lepícího  tmelu  je  velmi  důležitá  a je  závislá  na  mnoha  faktorech.  Jedním 
z nejdůležitějších  faktorů  jsou  případné  objemové  a teplotní  změny  podkladu 
dlažby, např. v důsledku instalovaného podlahového vytápění. V těchto případech 
je  třeba  volit  tzv.  flexibilní  lepidlo.  V každém  případě  je  třeba  zabezpečit  úplný 
kontakt  mezi  dlaždicí  a lepícím  tmelem.  Dlažba  se  pokládá  podle  rozměření 
fáze 1. Mezery mezi dlaždicemi se fixují spárovými kříži.