Společenský styk a rétorika - Americký dluh - seminárka

Rozsah škrtů a tím i jejich ekonomické dopady by nicméně mohla americká vláda mírnit. Cest se nabízí několik. Mohla by například prodávat zlaté rezervy. Těch mají USA přes 8000 tun. V současných cenách by za ně utržily přes 370 miliard dolarů.

Další možností je, že by USA přestaly splácet své závazky. To by vedlo k prudkému oslabení dolaru. Ti, co drží své rezervy v dolarech, což jsou skoro všechny centrální banky na světě včetně české, by přišly o část svých rezerv. To by otřáslo finančními trhy a způsobilo paniku investorů a vedlo by to k masivnímu výběru vkladů z měnových fondů a bank. Podobně jako během finanční krize by to i tentokrát mohlo vést ke krachům finančních institucí. V ohrožení by se ocitly i další země, které mají již nyní se svými dluhy problém.

Úrok

Úrok, za který si USA půjčují peníze, se v posledních 10 letech pohybuje na úrovni okolo 3%. Jedná se tak o nejnižší úrok za posledních 50 let. I přes nejnižší úrok za poslední dobu musí Spojené státy vynakládat stale větší objem peněz na údržbu dluhu, neboť zadlužení rychle roste. V současnosti je to tedy zhruba 500 miliard dolarů ročně.

Pro srovnání, výdaje na válku v Afgánistánu a Iráku se v roce 2011 pohybovaly okolo 140 miliard dolarů. Na splácení úroku z dluhu jde tedy vice než 3x tolik peněz.

Nízká úroková sazba ovšem není do budoucna jistá, pokud by vzrostla, znamenalo by to společně s rostoucím dluhem další problém. Při návratu úrokové sazby z dluhu americké vlády na 8%, tedy na úroveň z počátku 90. let, by již dluhová služba dosahovala 1,336 bilionu dolarů, což je více než byly roční náklady za vedení všech válek v historii USA.

Věřitelé USA

USA dluží asi dvě třetiny svého dluhu svým věřitelům a téměř 66% podíl dluhu je držen doma. Američtí jednotlivci a finanční instituce drží kolem 31,7 % amerických státních dluhopisů s americkou centrální bankou (Fed), která drží asi 12 procentní podíl dluhu. Zahraniční věřitelé, včetně Číny a Japonska, drží odhadem 34 % z celkového vládního zadlužení USA.

Červen 1999: Clinton navrhuje splatit do roku 2015 americký dluh

Prezident Spojených států amerických, Bill Clinton, předpovídá v příštích letech výrazně vyšší rozpočtové přebytky, a z toho důvodu navrhuje splacení národního dluhu do roku 2015. “Pokud dodržíme rozpočtovou disciplínu a použijeme přebytky ke splácení dluhu a úspory k posílení sociálního zabezpečení, Amerika zcela splatí národní dluh do roku 2015”, sdělil ve svém pondělním projevu novinářům na Jižním trávníku před Bílým domem. Clinton řekl, v roce 1999 očekává přebytek státního rozpočtu ve výši $99 miliard, zatímco dosavadní předpovědi z února odhadovali o $20 miliard méně. V roce 2000 Clinton odhaduje přebytek $142 miliard. “Zlepšení vyhlídek v porovnání s únorem přidalo k navrhovanému rozpočtovému přebytku $179 miliard v průběhu příštích pěti let, půl bilionu v příštích deseti letech a jeden bilion v příštích patnácti letech”, řekl prezident. V únoru předpovídal Bílý dům přebytky během pěti let ve výši $700 miliard, během 10 let ve výši $2,41 bilionu a během 15 let ve výši $4,47 bilionu. “Můžeme splatit dluh”, řekl ukazujíce na grafu křivku dluhu klesající až k nule. “Do roku 2015 může být tato země zcela bez dluhu.”