Společenský styk a rétorika - Americký dluh - seminárka

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

FAKULTA PODNIKATELSKÁ

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

Společenský styk a rétorika

Název práce

Americký dluh

Autor: Pavel Němec, Jakub Rozsypal

Obsah

1) Úvod 3

2) Dluhový strop 4

3) Co by se stalo, kdyby strop nebyl zvýšen? 4

4) Úrok 5

5) Věřitelé USA 5

6) Červen 1999: Clinton navrhuje splatit do roku 2015 americký dluh 5

7) Závěr 6

8) Zdroje 6

Úvod

Toto téma seminární práce jsme si vybrali proto, že americký dluh byl vždy velmi diskutovaným tématem, nejen ve spojených státech, ale po celém světě. Je tomu tak, protože většina zemí je na USA závislá, a proto kdyby se ekonomika USA dostala díky zadlužování do recese, a poté do finanční krize, stal by se tento problem globálním. Obzvlášť nyní je její zadlužování častým tématem, neboť se výše dluhu přiblížila až k tzv. dluhovému stropu. Seminární práce objasňuje problem amerického dluhu, zabývá se již zmíněným dluhovým stropem a popisuje, co by se dělo v praxi, kdyby se jednoho dne zákonodárci na jeho zvýšení skutečně nedomluvili.

Dohoda o úsporách, která by pomalu přivedla USA k vyrovnanému hospodaření, aniž by ekonomice uštědřila nenadálý šok, se ale v Kongresu hledá těžko. Jak už totiž daly obě strany v minulosti jasně najevo, každá má o šetření jiné představy. Je tak velmi pravděpodobné, že se otázka dluhu dostane na stoly politiků znovu a znovu.

Dluhový strop

Americký dluhový strop existuje již téměř celé století a popisuje maximální množství peněz, které si USA mohou "legálně" půjčit. Do října 2013 byla výše tohoto stropu cca 16,7 bilionů USD. V celé své historii USA dosud nikdy nedosáhly bodu, kdy by ministerstvo financí nebylo schopno splácet své dlužné závazky.

Dluhový strop byl v minulosti zvýšen již vice než 40x. Doposud byl Kongresem stanoven vždy určitou částkou, kterou vláda nesměla překročit. Nyní však Kongres nestanovil částku, ale termín, do kterého si vláda může půjčovat, kolik chce. Ten vyprší 7.února 2014.

Co by se stalo, kdyby strop nebyl zvýšen?

Zhruba 80 % financí potřebných na chod země vláda čerpá z daní, 20 % si půjčuje. Bylo by tedy potřeba těchto 20% někde ušetřit.

Seškrtány by mohly být např. výdaje na sociální dávky nebo zdravotní systém. Nejvíce by pravděpodobně byla seškrtána věda, výzkum a armáda. Agentura NASA by nejspíše nedostala ani cent. Výdaje na armadu by byly sníženy o stovky milliard dolarů, tedy na úroveň před rokem 2003, než začaly Spojené státy válčit na Blízkém východě. Omezena by byla take státní správa. Mnoho státních zaměstnanců by muselo zůstat doma.

V řeči čísel by výdaje musely být sníženy cca o 750 miliard USD, což by znamenalo výrazné zpomalení ekonomiky, uvrhlo by to Spojené státy do recese a znamenalo by to mnohem větší propad, než jaký americká ekonomika zažila během nedávné finanční krize.