Ekonomická rovnováha a ekonomický růst
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA A EKONOMICKÝ RŮST
- zahrnuje model -> Klasický, Keynesiánský,
Ekonomická rovnováha
- stav, který nevyžaduje a nesignalizuje nutnost změny
- jedná se především o rovnováhu na trzích statků a služeb, trh práce a ostatních výrobních faktorů a trh kapitálu a peněz
- jsou 2 pohledy s rozdílnými řešeními otázek:
a) Otázka cenové pružnosti – elasticita cen v důsledku změn AS a AD
- jde o procentní změnu množství a procentní změnou ceny
- elasticita > 1 = zvýšení ceny o 1 % vyvolá pokles poptávky o 1+ % (elastická poptávka)
- elasticita < 1 = zvýšení ceny o 1 % pokles menší než 1 %
(nepružná poptávka)
b) Mechanismus utváření rovnováhy na finančních trzích – přeměna úspor v investice
Klasický model
- vznik 70. až 80. léta
- liberální ekonomie - obsažen v monetarismu (M. Friedman, Fridrich von Hayek)
- předpokládá, že ceny reagují pružně na nabídku a poptávku na všech trzích
- cenová pružnost vytváří rovnováhu při plném využití zdrojů
- AS svislá (dokonale pružná) = rychle přizpůsobení cen a mezd
- AD pokles = snížení ceny (p), reálný produkt (q) stejný (AD do AD´)
- snížení cenové hladiny se současným zajištění plného využití zdrojů
Rovnováha na finančních trzích – předpokladem dokonalá funkce trhu
- míra úspor ovlivňována úrokovou mírou
- úspory = investice
- pružnost úr. míry zajišťuje vyrovnání úspor a investic
- čím větší úroky tím větší úspory (vznik zdrojů pro investice)
Závěry klasické ekonomie: - neexistují ztráty a nevyužité zdroje
- potenciální produkt je na hranici produkčních možností
- existence pouze frikční nezaměstnanosti (dobrovolná)
- ekonomika plně využívá zdroje
Keynesiánský model
- řešení velké krize 30. let 20. stol. John Maynard Keynes- předpoklad silně omezené elasticity cen
- důraz na cenovou stabilitu vyplívající z nedokonalé konkurence
- nutnost státní regulace trhu
- Keynes se zaměřil na národní důchod a jeho využití při vývoji AD
- dělení poptávky: a) spotřebitelskou
b) investiční
- peněžní důchody lze vyložit na spotřebu nebo na úsporu
- spotřební funkce přímo úměrná úrovni národního důchodu (produktu) a plánovanými spotřebními výdaji domácností
Spotřební výdaje AD
- z funkce spotřeby ->
1. S růstem důchodů roste spotřeba
- pomaleji než důchody
- lidé spotřebují část důchodu a zbytek ušetří
- mezní sklon ke spotřebě (mpc) = Celková spotřeba/Celkové důchody
2. S růstem důchodů rostou úspory
- mezní sklon k úsporám (mps) = Celkové úspory/Celkové důchody
- s růstem důchodu zůstane spotřeba stejná, zatímco úspory rostou
3. Vztah mpc a mps
- Celkový důchod = Celková spotřeba + Celkové úspory
- každou získanou korunu můžeme rozdělit na poměru spotřeby a úsporyInvestiční výdaje AD
- zkoumání mezní sklonu k investicím