Makroekonomie 2 RMAKP - Pomocný učební text

1. Komparativní výhoda

David Ricardo - může existovat oboustranně výhodný obchod mezi dvěma státy, i když má jeden na všechny výrobky větší výrobní náklady.

1. Jak vypadá hospodářská politika podle Keynesse – navrhni tři opatření, která propagoval

   • ústředním bodem je poptávka

   • úspory jsou závislé na důchodech

   • lékem na nezaměstnanost – zvýšení agregátní poptávky (zvýšení investic, nebo snížení úspor)

   • past na likviditu – pokles úrokové míry – pokles cenných papírů – roste poptávka po penězích – další pokles úrokové míry nebude možné prosadit sebevětší emisí peněz centrální bankou

Tri opatření:

• rozdělování důchodů – progresivní zdanění důchodů (bohatí mají nízký sklon ke spotřebě)

• ovlivňování sklonu k investicím – udržování nízkých úrokových měr

• vládní výdaje – vyplní nedostatek soukromé poptávky

1. Phillipsova křivka

Krátkodobá Phillipsova křivka – předpokládá, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní, vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností.

• současná teorie se více přiklání k názoru, že Phillipsova křivka platí pro kratší období (pro období pomalé inflace)

• dlouhodobě je Phillipsova křivka nestabilní (spíše vertikální) a více totožná s přirozenou mírou nezaměstnanosti (monetaristický názor)

Posun krátkodobé Phillipsovy křivky – zvýší-li se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru. Při poklesu setrvané inflace se křivka posune dolů.

Dlouhodobá Phillipsova křivka

Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace.

1. Neviditelná ruka trhu a k čemu vede (Smith)

   • jednotlivci, sledují pouze vlastní zájem, jsou neomylně vedeni neviditelnou rukou trhu a poskytují cenné služby jiným, takže konečné důsledky individuálního egoismu jsou blahodárné pro všechny

   • ve k tomu, že člověk dělá to, k čemu má nejlepší předpoklady, soutěží s jinými, spoří a investuje, konkurence vede k efektivní alokaci zdrojů.

2. Jaké jsou mezní veličiny a jednu popište

   • mezní užitečnost – jaká je užitečnost s další jednotkou

   • mezní příjmy – dostatečný přírůstek celkových příjmů s další dodanou jednotkou

   • mezní náklady – nárůst nákladů s další dodatečnou jednotkou

   • mezní produkt

3. Příznivci rakouské, cambridgeské a laussanské školy, u každé si vyberte jednu teorii a vysvětlete

Rakouská škola – ekonomie je věda apriorní, tedy předem daná; odmítali matematizaci ekonomie

Carl Meger – teorie hodnoty – hodnota je subjektivní význam, který má statek pro určitého jedince – náklady jsou dány užitečností.

Eugen von Böhm-Bawerk – teorii kapitálu a roku – lidé preferují přítomné statky před statky budoucími (statky vyšších řádů (vstupují do výroby) a prvního řádu (přímo ke spotřebě)).