Otázka 18 - Hospodářský cyklus

Růst cen spotřebních statků způsobuje inflaci a dále snižuje poptávku obyvatelstva po spotřebních statcích a mění strukturu této spotřeby. V důsledku toho vznikají tzv. vynucené úspory. Z těchto vynucených úspor jsou financovány zvýšené investice. Vynucené úspory časem mizí, díky tomu, že ceny rostou rychleji než mzdy. Úroková míra se vrací na předchozí úroveň. tato situace je počátkem deprese. Podnikatelé zjišťují, že řada investic byla špatnými investicemi a začínají je odbourávat.

Reálný hospodářský cyklus

Joseph A. Schumpeter viděl příčinu vzniku hospodářských cyklů v inovačních vlnách. Současně s ekonomickým růstem spouštějí inovace též hospodářské cykly, a to proto, že nemají charakter plynulého toku, ale nárazových vln.

Úspěšné, převratné inovace vyvolávají další inovace a vytváří tzv. inovační vlnu. Inovační vlny mohou vyvolat očekávání trvalejší prosperity. Rostoucí investice brzy naráží na nedostatek úspor (respektive vysoká poptávka po penězích, zvedá úrokovou míru). Inovační vlna se vyčerpá a mnoho investic se ukáže být špatnými. Hospodářský boom přichází v depresi, kterou Schumpeter považuje za ozdravný proces, protože dochází k odbourání špatných investic.

Politický cyklus

Tento pojem použil Michal Kalecki. Vychází z předpokladu, že vlády se chovají tak, aby získaly co nejvíce hlasů ve volbách. Proto má na hospodářský cyklus značný vliv cyklus politický. Přibližně jeden až dva roky před volbami stávající vláda uplatňuje politiku poptávkové expanze, protože přináší růst produkce a zaměstnanosti. Růst inflace se však projevuje a ž se zpožděním. Proto po volbách následuje protiinflační politika poptávkové restrikce, jejíž pozitivním důsledkem je pokles inflace, negativní růst nezaměstnanosti a pokles produkce.

Keynesiánská produkční funkce

Y/P = f (N) Y – národní důchod, P – cenová hladina, N = zaměstnanost

Keynesiánská produkční funkce vychází z předpokladu, že jediný variabilní faktor je práce. Reálný národní důchod je funkcí zaměstnanosti (Y/P = f (N)). Vyjadřuje vztah, že plná zaměstnanocnst (N*) odpovídá potenciálnímu produktu (Y/P*).

viz. produkční funkce otázka č. 3., úplný keynesiánský model otázka č. 16.

Solowův model ekonomického růstu

Hlavní přínos Roberta M. Solowa spočívá v rozpracování neoklasické teorie růstu. Vytvořil model ekonomického růstu na bázi agregátní produkční funkce. Jedná se o dvou-faktorový model růstu, kdy růst probíhá na základě technického pokroku a substituce práce kapitálem.

Solow vycházel z Cobb-Douglasovy produkční funkce, která vyjadřuje závislost růstu národního produktu na růstu práce a kapitálu.

Produkční funkce pro USA má tvar: Q = AL α* Kβ α + β = 1

Solowovým přínosem bylo doplnění této produkční funkce o třetí růstový faktor – technický pokrok, který chápal jako nezávisle probíhající v čase. Technický pokrok je exponenciální funkcí času. Působením technického pokroku je růst produktu na jednotku práce mnohem větší. Solowova verze Cobb-Douglasovy produkční funkce: