UMV 4

TEORIE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

• nejstarší podobor, kořeny v Antice

• cílem je vysvětlení zákonitostí mezinárodní politiky prostřednictvím zastřešujících konceptů, pojmový aparát

  • termín „aktér“ = existující v každém období

• teorie pomáhají poznat realitu, mají normativní rozměr (teorie federalismu = stát je příčinou války), teorie ovlivňují praxi a mohou ovlivňovat realitu MV (teorie vzájemně zajištěného zničení)

• vývoj teorií je sledován na pozadí „velkých debat“ – diskuze probíhající mezi různými teoretickými proudy 20. století

  • 1. debata (30. léta) mezi realisty a idealisty, je nezpochybnitelná, diskuze o základních termínech oboru (válka, mezinárodní spolupráce)

    • 2SV odhalila jako vítěze realisty

  • 2. debata (60. léta) mezi tradicionalisty (realisté a idealisté) a behavioralisty (scientisté), debata o metodě – jakými metodami budou MV zkoumány

  • 3. debata (70. léta) o transformaci tradicionalistických směrů do „neopodob“

    • jednotlivé směry jsou od sebe myšlenkově vzdáleny, začínají se sbližovat aby si mohly odporovat

    • neosyntéza = sblížení mezi neorealismem a neoliberalismem

    • formování neomarxismu = výzkum vztahu mezi politikou a ekonomikou

  • 4. debata (90. léta) střet pozitivistů a postpozitivistů, pozitivistické teorie = všechny „neo“, postpozitivistické = všechny kritické teorie (např. feminismus), zkoumání, zda zkoumání není jen pokřivený obraz, ale objektivní pohled

    • nástroj = média (podle pozitivistů ukázka reality, podle postpozitivistů nástroj propagandy)

• sociální konstruktivismus = jeden z nejvlivnějších sociálních proudů, vznik na pozadí velkých debat

• kritika teorií – jsou černobílé

MEZINÁRODNÍ SYSTÉM

• po 2SV, popis toho, co obor MV zkoumá

• soubor aktérů a vazeb mezi jednotlivými aktéry

• aktér = hybatel mezinárodní politky, 2 hlavní proudy pohledu

  • státocentrická představa o aktérovi – aktér v MV = stát, zkoumáme vztahy mezi nimi (realismus)

    • stát je „black box“ = co se děje uvnitř státu není podstatné, důležitý je projev státu navenek

  • pluralitní představa – v MS existuje více aktéru než jen státy, pluralita aktérů, odporuje black boxu – je zásadní, jaké vlivy působí na formování zahraniční politiky zevnitř státu

    • MS má charakter „pavučiny“ = různí aktéři (stát, nadnárodní korporace, mezinárodní organizace) mají různé vazby

• suverenita - vzniká během vestfálského MS, stát je suverénní, pokud disponuje vnitřní a vnější suverenitou

  • vnitřní suverenita = schopnost s uplatňovat autoritu uvnitř státu

  • vnější suverenita = být ostatními státy chápán jako stát

• anarchie – MS je chápán jako anarchický nad státy není žádná nadřazená autorita, základní znak struktury MS

  • vytvoření SN a OSN s cílem překonat anarchický MS neúspěšně

  • T. Hobbes – představa o MS jako o uspořádání kde je „člověk člověku vlkem“ = každý se snaží v MS přežít, vzhledem k absenci autority není možné tento systém zkrotit (opakem je hierarchický MS)