TTMV 16

PRVNÍ ROZVOJOVÁ DEKÁDA – 50. A 60. LÉTA

- země třetího světa nemají férové podmínky (málo surovin)

- nastartovat urbanizaci, industrializaci, ekonomiku (bráno jako rozvoj)

- symbolem technologie a věda, ale většina lid byla negramotná (symbolem hodinky = plánovat práci na čas, podle toho jestli je světlo nebo tma; kondomy = rodiny se měly přiblížit západnímu modelu menších rodin)

DRUHÁ ROZVOJOVÁ DEKÁDA – 70. LÉTA

- rozvoj by měl mít i sociální dimenzi (ne jen ekonomickou) – snaha o univerzalizaci (na pokrytí co nejvíce zemí)

- snaha pojmenovat nové problémy, najít nová témata

- hlavním tématem chudoba (1 dolar/den) = znak chudoby, zdraví, vzdělání

- snaha vytvořit národní plány pomocí níž se budou státy rozvíjet (problém) = vyžadovalo to obrovské ekonomické, politické a sociální změny zemí (potřeba více peněz => větší zadlužování)

- ropné šoky – problém pro rozvojové země (pokles cen na světových trzích) – problémy jednodruhových ekonomik

- přelom 70. a 80. let – dluhová krize (nejprve Mexiko, Brazílie, další země Latinské Ameriky a dále Afrika

TŘETÍ ROZVOJOVÁ DEKÁDA (ztracená dekáda rozvoje) – 80. LÉTA

- neoliberální reformy (Tatcherová, Regan)

- skupina v jihovýchodní Asii – univerzální snahy se na ně nevztahovaly

- podmiňování půjček (WB, MMF) tím, že se zavedou neoliberální reformy

- Washingtonský konsenzus = dohoda mezi WB a MMF, jak budou poskytovat půjčky pro rozvojové země => výsledkem programy strukturálních úprav (SAPs):

- omezení vládních výdajů

- redukce státních zásahů do ekonomiky a privatizace

- liberalizace obchodu (otevření trhu)

- zvýšení exportu v souladu s principem komparativní výhody

- každé zemi bude doporučeno, co má na základě těchto principů udělat (ale stále univerzalizace)

- reformy přijaly státy, které už byly v krizi (=> zvýšení své závislosti)

- důsledkem bylo, že se v rozvoji začal více angažovat soukromý sektor (hlavně v obchodní sféře)

- nefunkční společnost, nezaměstnanost a omezení sociální podpory, pokles zdravotní péče

ČTVRTÁ ROZVOJOVÁ DEKÁDA – 90. LÉTA

- absence snah vytvořit jednotnou rozvojovou teorii

- vznikají menší přístupy, kterými prochází základní témata:

- dobré vládnutí = soubor principů, které uplatňujeme při přijímání politického rozhodnutí

- lidská práva a demokratizace

- pohlaví

- environmentalismus

- kritika neoliberálního přístupu i v ekonomické oblasti – ústup

- návrat funkcí státu, které byli neoliberalismem odebrány

- nové fenomény – zvýšení počtu vnitrostátních konfliktů a občanských válek, rozpadlé státy

- řešením jsou menší přístupy a šíření pozitivních hodnot silných aktérů (demokracie a lidská práva)

- good governance = každá dobrá vláda má dodržovat lidská práva, do vládnutí by se mělo zapojovat co nejvíce aktérů (nevládních – neziskové organizace, církve)