TTMV 8
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Teorie světového systému
- státy reflektují rozložení moci mezi třídami a jednají v zájmu kapitálu = každý stát funguje jako nástroj buržoazie, která ho využívá k obraně svých zájmů vůči proletariátu a také vůči konkurenční buržoazii z jiných států
- schopnost ovlivňovat podmínky světového trhu mají jen státy jádra, které mezi sebou svádí konkurenční boj ústící do příležitostných válek
- jádro je rozděleno do soupeřících států, jejichž vztahy se opírají o principy mocenské rovnováhy
- mezi mocnostmi jádra se dočasně objevují hegemoni, kteří prosazují své zájmy a svá pravidla v ekonomické, politické i kulturní oblasti
- materiální základnou hegemona je konkurenční převaha jeho podniků v oblasti zemědělsko-průmyslové, obchodní a finanční = podniky hegemona ovládají světový trh a jsou schopny ovládat i trhy hlavních konkurentů
- proto hegemon úspěšně prosazuje liberální politiku zaměřenou na otevírání trhů, která jeho podnikům naplno umožňuje využít jejich konkurenční převahu
- tři hegemoni v historii – Nizozemsko (1620-1672), Velká Británie (1815-1873) a USA (1945-1967)
- hegemon upevňuje své postavení v celosystémové válce (třicetiletá válka, napoleonské války, WW1 a WW2), ale ne na dlouho
- udržení pozice hegemona předpokládá množství vojenských aj. závazků (přesun financí z ekonomické sféry do vojenství), které neumožňují bezstarostný růst z doby před hegemonním obdobím = jsou zvýhodnění případní konkurenti
- hegemon je obklopený věrnými napodobovateli, ale zároveň probíhá neustálý zápas s vyzyvateli (slabší, ale rostoucí státy jádra, případně semiperiferie)
- ti mohou ohrozit ekonomické prvenství hegemona – viz posun jádra z Nizozemí do Anglie, z Anglie do USA, možná z USA do východní Asie
- v mezinárodních vztazích proto převládá rivalita států – žádný není schopen prosadit svou vlastní vůli na úkor ostatních, existují jen relativně krátká období hegemonie
- lze předpokládat vzestup neklidu v periferiích kvůli rostoucí nerovnosti a pokračujícímu vykořisťování periferie centrem, až do změny systému, která přinese nového hegemon a nový cyklus
- rozvojové země jsou vykořisťovány rozvinutými zeměmi, proto jsou nositeli revoluční ideje, která nastartuje zápas o moc mezi jádrem a vyzyvateli
2. VELKÁ DEBATA
- 60. léta, realismus X behavioralismus (scientismus) – spor o metodu
- realismus, který vyšel z první velké debaty vítězně, se od konce 50. let stává předmětem nové kritiky, a to z pozic naturalismu
- po WW2 si kritici všímali omezené vypovídací hodnoty realismu a jeho neschopnosti vysvětlit určité vývojové trendy = proto byly oživovány a rozvíjeny teze republikánského, obchodního a regulačního liberalismu
- došlo ke zpochybňování některých premis realismu a především jeho vědeckosti (kritici se nezaměřují na to, co realismus říká, ale na to, jakým způsobem to říká)