UNIE 7. přednáška

Pravomoci Evropské Unie, policy cyklus Evropské Unie

Pravomoci Evropské Unie

• Lisabonská novelizace vyjasnila

• dříve kritizována obecnost – výhodou pružnost, nevýhodou nejistota ohledně rozsahu

• Soudní dvůr Evropské Unie: trvalý přenos pravomocí (otázka Brexitu…)

• princip proporcionality – omezovat svobodu v minimální nutné míře a jen kvůli naplnění cílů Evropské Unie

• mimo systém pravomocí – společná zahraniční a bezpečnostní politika

Výslovné, implicitní a subsidiární pravomoci

výslovné – specifikované v zakládajících smlouvách (dnes standart)

implicitní – vyplývající z výslovných (Lisabonská novelizace téměř odstranila)

subsidiární – článek 352 odstavec 3 Smlouvy o fungování Evropské Unie – blanketní norma (státy mohou přidat pravomoc pro naplnění cíle)

Druhy pravomoci

• výlučná pravomoc

  • Evropská Unie rozhoduje samostatně, bez členských států (viz. níže)

• sdílená pravomoc

  • Evropská Unie rozhoduje společně se státy – státy působí tam, kde neexistují společná pravidla Evropské Unie

  • obecně jakákoli pravomoc vyplývající ze smluv (pokud není uvedeno jinak)

  • vnitřní trh, sociální politika, zemědělská politika, regionální politika, ochrana spotřebitele, dopravní politika a další

  • výzkum, vesmír a rozvoj – výjimky – zde mohou státy postupovat paralelně bez ohledu na úpravu Evropské Unie

  • princip subsidiarity – rozhodování na co nejnižší úrovni (Evropská Unie, stát, region, obec), kde je dosaženo srovnatelné efektivity

    • Unie smí zasáhnout jen v těch oblastech, kde je schopná jednat účinněji než země EU na celostátní nebo místní úrovni

• koordinace hospodářských politik a politiky zaměstnanosti

  • jen obecné mantinely

  • bez konkrétních pravidel Evropské Unie

• podpůrné, doplňkové a koordinační činnosti

  • podpůrné a doplňkové pravomoci – rozhodují státy, Evropská Unie jen doporučuje, navrhuje, poskytuje finance apod.

  • školství a kultura, sport, zdravotnictví, cestovní ruch, průmysl apod.

• společná zahraniční a bezpečnostní politika

Výlučné pravomoci: článek 2 Smlouvy o fungování Evropské Unie

rozhoduje pouze Evropské Unie, státy se vzdaly možnosti rozhodovat (případně potřebují zmocnění Evropské Unie)

celní unie, společná obchodní politika, měna, soutěžní pravidla na vnitřním trhu, měnová politika členských zemí eurozóny, obchod a uzavírání mezinárodních dohod (jen za určitých okolností), mořské rostliny a živočichové, na které se vztahuje společná rybářská politika