Teorie oše- otázka 6

6.

a) Kulturní šok a jeho prevence

- kulturní šok je psychický a sociální otřes způsobený nečekaným a
překvapivým zjištěním při kontaktu jedince, skupiny nebo společnosti s jinou
kulturou

- traumatický proces adaptace

- jsou to pocity ze života v kulturně odlišném prostředí vyvolané interakcí
s podněty se kterými se člověk v novém prostředí setkává

- trvání a intenzita se liší podle kulturních rozdílů a individuálních vlastností
jedince

- podněty přispívající ke vzniku kulturního šoku:

• jiná strava, jiné podnebí, rozdílný jazyk, jiné zvyky, obtížnost sociální
  interakce

- symptomy kulturního šoku:

• nadměrné mytí rukou, obava z konzumace jídla a pití, strach z fyzického
  kontaktu, pocit bezmoci, touha po kontaktu s jedinci stejné kultury,
  záchvaty vzteku, odmítání se učení novému jazyku, nepřiměřený strach

- fáze kulturního šoku: bývají 4:

• fáze nadšení- první kontakt s novou kulturou, je fascinován zvyky, stylem
  života, jídlem, jedinec si kulturu idealizuje, trvá několik
  týdnů až 6 měsíců

• fáze frustrace- rozdíly mezi starou a novou kulturou se prohlubují a
  způsobují pocit úzkosti, nepřátelský postoj k obyvatelům
  hostitelské země, jazyk se stává hlavní bariérou, odlišný je
  i postoj těla a tón konverzace

• fáze obratu- postupné zvykání si na novou kulturu, vytváření nových
  stereotypů, zaujímání pozitivního přístupu k hostitelské zemi

• fáze přizpůsobení- plná adaptace na místní tradice, zvyky a kulturu

Prevence:

koníčky, myslet na to dobré, co člověk má, být trpělivý, být konstruktivní, vyhýbat se nepříjemnému prostředí, zařazení pravidelné formy fyzické aktivity, relaxace a meditace, udržování kontaktu s vlastní etnickou skupinou, udržování kontaktu s novou etnickou skupinou, učení se novému jazyku, dobrovolnictví

b) Andragogická didaktika, didaktické zásady v ošetřovatelství

- andragogická didaktika je didaktika vzdělávání dospělých, která se zaměřuje
na učební proces dospělých, činnosti učitele ve výuce dospělých

- vychází z trojdimenzionálního modelu výuky, který je koncipován v oblasti
výuky vysokoškolských studentů a profesního vzdělávání dospělých

- tři základní dimenze modelu:

1) kognitivní dimenze: osvojování vědomostí, znalostí a návyků, koncept učení
a vyučování pomocí výukových metod

konference a semináře

2) pragmatická dimenze: kvalitativní význam, nácvik určitých modelů a vzorců
chování, které vedou k získání profesních standardů,
standardního jednání a chování, které souvisí
s profesní rolí

3) kreativní dimenze: tvůrčí rekonstrukce vědomostí, dovedností a zkušeností,
důležitý je rozvoj zájmu posluchačů o prezentovanou látku

Didaktické zásady:

motivace dospělého k učení- cíl výuky, příjemná a přátelská atmosféra

principy interakce dospělého a lektora- řešení problémů, ovlivňování, hodnocení