otázka č. 13 požár, hasební látka, krizový štáb, zákonnost, přiměřenost při donucovacích prostředků

13. Vysvětlete pojem volba hasební látky, teorie hoření a přerušení hoření. Kdy a kým lze svolat krizový štáb? Vysvětlete význam přiměřenosti a zákonnosti před/při použití donucovacích prostředků.

Teorie hoření

Hoření je

rychlá, samovolně se šířící exotermická oxidační reakce, která probíhá pouze tehdy, když jsou splněny tři základní podmínky:

Trojúhelník hoření

• Hořlavá látka

• Oxidační činidlo (nejčastěji kyslík)

• Zdroj tepla (dosažení teploty vznícení)

Moderní pojetí přidává i čtvrtou podmínku:

• Řetězová reakce (samovolné udržování reakce)

Pokud jsou všechny čtyři podmínky splněny, hoření probíhá a šíří se

Přerušení hoření (principy hašení)

Hašení spočívá v odstranění nebo narušení jedné či více podmínek hoření

Existují čtyři základní principy:

Ochlazování

• snížení teploty pod teplotu vznícení

• typicky voda (nejčastější způsob)

Izolace / Udusání

• zabránění přístupu kyslíku

• pěna, písek, přikrytí, inertní plyny

Zředění

• snížení koncentrace hořlavé látky nebo kyslíku

• inertní plyny (CO₂, dusík), ventilace

Inhibice (chemické přerušení reakce)

• narušení řetězové reakce na molekulární úrovni

• speciální prášky, halony

Volba hasební látky

znamená vybrat takové hasivo, které nejúčinněji přeruší hoření konkrétní třídy požáru, a zároveň je bezpečné pro prostředí a zasahující

Volba se řídí třídou požáru:

Třída A – pevné látky (dřevo, papír, textil)

• voda (ochlazování)

• pěna, prášek

Třída B – hořlavé kapaliny (benzín, oleje)

• pěna (izolace)

• prášek, CO₂

Třída C – plyny (propan-butan, zemní plyn)

• prášek, CO₂

• prioritou je uzavřít přívod plynu

Třída D – kovy (hořčík, sodík)

• speciální prášky

• voda je zakázaná (prudké reakce)

Třída F – tuky a oleje v kuchyních

• speciální mokrá chemie (saponifikace)

Elektrická zařízení pod napětím

• nevodivá hasiva: CO₂, prášek

Kdy a kým lze svolat krizový štáb

Jedná se o pracovní orgány k řešení krizových situací

Krizové štáby jsou utvářený na úrovni:

• Státu (ústřední krizový štáb)

• Kraje (krizový štáb kraje)

• Obce s rozšířenou působností (krizový štáb ORP)

• Obce (krizový štáb obce)

Fungují i v rámci jednotlivých resortů, správních úřadů, orgánů státní správy či organizací

• Krizový štáby ministerstev a jiných správních úřadů

• Krizové štáby ostatních státních orgánů

• Krizové štáby právních a podnikajících fyzických osob

Ústřední krizový štáb

• Je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací

• Jeho složení a činnost upravuje status ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda

• V případě potřeby jej aktivuje předseda vlády (místopředseda, jiný pověřený člen)

• Předsedu ÚKŠ jmenuje předseda vlády dle charakteru situace

• Má dalších 22 členů