Studijni_opora_VFEK_9.tema_Dluhova_krize_v_eurozone_zachranovani_bank_a_statu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
Zadluženost = poměr státního dluhu k HDP (Debt-to-GDP ratio).
Ukazuje, jak velký dluh má stát vzhledem ke své ekonomické síle.
Maastrichtská kritéria: dluh ≤ 60 % HDP, deficit ≤ 3 % HDP.
Vývoj zadluženosti v eurozóně
a) Stav před krizí (2000–2007): Eurozóna jako celek: dluh cca 60–65 % HDP. Německo, Francie, Itálie – tradičně vyšší zadluženost (70–120 % HDP u Itálie).
Irsko, Španělsko – nízký dluh (20–40 % HDP), zdravé veřejné finance.
b) Finanční a dluhová krize (2008–2012) Globální finanční krize + dluhová krize
periferních států.
Řecko: z cca 100 % HDP (2008) → přes 170 % HDP (2012).
Portugalsko: 70 % → 120 %.
Irsko: 25 % → 120 % (vliv bankovní krize).
Španělsko: 36 % → 90 %.
Německo a Francie: mírný nárůst dluhu (60–80 % HDP).
c) Post-krizové období (2013–2020) Evropské státy postupně konsolidovaly rozpočty, úsporná opatření.
Dluhové ratio se stabilizovalo nebo mírně klesalo v některých zemích (Irsko, Španělsko).
Německo snížilo dluh pod 60 % HDP díky růstu HDP a fiskální disciplíně.
d) Pandemie COVID-19 (2020–2022) Opětovný nárůst dluhu kvůli fiskálním stimulům, podporám podniků a zdravotnickým
výdajům.
Řecko: přes 200 % HDP (2020).
Itálie: cca 155 % HDP.
Průměr eurozóny: kolem 100 % HDP.
Souhrn trendů
Číslo a název
modulu
9. Dluhová krize v Eurozoně, zachraňování států a bank
Klíčová slova
Veřejné zadlužení, bail-out banky, dluhová krize, finanční krize globální,
pandemie
Struktura modulu/téma a zdroje
Země
Před krizí
(2007)
Vrchol krize
(2012)
Po konsolidaci
(2019)
Po COVID
(2021)
CEVRO UNIVERZITA
Jungmannova 17, 110 00 Praha 1
Česká republika
+
420 221
506 700
info @ cevro.cz
www.cevro.cz
/
1 8
STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
Zadluženost eurozóny se značně zvýšila během krizí – finanční krize 2008 a pandemie
COVID-19.
Nejvíce postižené státy: Řecko, Itálie, Portugalsko. Některé země (Irsko, Španělsko) po krizi
dokázaly dluh snížit díky růstu HDP a úsporným opatřením.
Eurozóna jako celek čelí dluhové zátěži kolem 100 % HDP, což ovlivňuje fiskální politiku a
schopnost reagovat na budoucí krize.
Řecko
100 %
170 %
180 %
200 %
Portugalsko
70 %
120 %
115 %
130 %
Irsko
25 %
120 %
60 %
60 %
Španělsko
36 %
90 %
95 %
120 %
Itálie
103 %
130 %
135 %
155 %
Německo
65 %
80 %
60 %
70 %
Průměr
eurozóny
65 %
90 %
85 %
100 %
CEVRO UNIVERZITA
Jungmannova 17, 110 00 Praha 1
Česká republika
+
420 221
506 700
info @ cevro.cz
www.cevro.cz
/
2 8
STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
Zdroj: Eurostat
Dluhová krize v eurozóně (2009–2015) je klíčovým momentem v dějinách Evropské
měnové unie.
Příčiny dluhové krize
Finanční krize 2008 → banky a státy musely zachraňovat ekonomiku.
Některé země (zejména Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálie) měly vysoký veřejný
dluh a slabý hospodářský růst.
V eurozóně chyběl společný rozpočet a mechanismus na řešení státních bankrotů.
Investoři začali pochybovat o schopnosti některých států splácet dluh → prudký růst
úrokových sazeb.
Řecká krize (od 2009) Řecko přiznalo, že falešně vykazovalo statistiky a skutečný deficit byl mnohem vyšší.
Dluh přesáhl 150 % HDP a investoři přestali Řecku půjčovat.
Hrozil státní bankrot a odchod z eurozóny.
Pomoc Řecku:
2010, 2012, 2015 → tři záchranné programy od EU a Mezinárodního měnového fondu
(MMF).
Podmínkou byly tvrdé úspory (austerity) → škrty ve veřejných výdajích, zvýšení daní,
reformy trhu práce.
Silné sociální dopady (nezaměstnanost přes 25 %, masové protesty).