Studijni_opora_VFEK_9.tema_Dluhova_krize_v_eurozone_zachranovani_bank_a_statu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2011
Portugalsko žádá o záchranný program (78 mld. €).
Napětí na trzích ohledně Itálie a Španělska – obavy z jejich dluhů.
2012
Druhý balíček pro Řecko (130 mld. €) – zahrnuje i restrukturalizaci dluhu (soukromí
investoři odepsali část pohledávek).
Španělsko dostává pomoc na rekapitalizaci bank (až 100 mld. €, využito ~41 mld.).
Vzniká ESM (European Stability Mechanism) – trvalý fond na záchranu států.
Mario Draghi (ECB): „Uděláme vše, co bude potřeba, aby bylo euro zachováno.“ →
uklidnění trhů.
2013
Krize na Kypru: kolaps bank, částečné „zdanění“ vkladů.
Start Bankovní unie – dohled ECB nad hlavními bankami.
2015
Třetí balíček pro Řecko (86 mld. €) po referendu o podmínkách pomoci.
Krize se stabilizuje, ale sociální a politické dopady zůstávají výrazné.
Největší zásahy probíhaly 2010–2012, kdy byla ohrožena samotná existence eura.
Rozhodující byla kombinace záchranných fondů (EFSF, ESM) a zásahů ECB.
Řecko zůstalo symbolem krize, ale problémy mělo více zemí.
záchranných zásahů bank v EU během finanční krize 2009–2016, rozdělené podle období,
nástrojů a zemí:
🧭 1. Kontext: Evropská finanční krize 2008–2016 Evropská krize měla dvě hlavní fáze:
2008–2011 – reakce na globální finanční krizi po pádu Lehman Brothers; přímé záchrany
bank.
2011–2016 – tzv. dluhová krize eurozóny, kdy bankovní krize přerostla ve krizi veřejných
financí (zejména v Řecku, Irsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Kypru).
CEVRO UNIVERZITA
Jungmannova 17, 110 00 Praha 1
Česká republika
+
420 221
506 700
info @ cevro.cz
www.cevro.cz
/
5 8
STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
🏦 2. Rozsah státní pomoci bankám v EU V letech 2008–2016 poskytly státy EU bankám celkově přes 4,5 bilionu EUR ve formě
záruk, kapitálových injekcí a úvěrů.
Z toho bylo reálně použito přibližně 1,6 bilionu EUR (cca 13 % HDP EU).
Největší zásahy proběhly v Německu, Spojeném království, Irsku, Španělsku, Nizozemsku a
Francii.
Od roku 2013 se díky novým pravidlům EU (tzv. „bankovní unie“) role přímých záchran
dramaticky omezila.
⚙ 3. Hlavní nástroje záchrany bank
Rekapitalizace bank – stát koupil akcie banky, aby zvýšil její kapitál (např. RBS,
Commerzbank, Bankia).
Záruky za dluhy bank – stát ručil za vydané dluhopisy nebo vklady bank.
Nákup toxických aktiv – vytvoření tzv. „špatných bank“ (bad banks), které převzaly ztrátová
aktiva.
Nucené fúze a převzetí – slabší banky byly sloučeny s jinými (např. Lloyds a HBOS).
Evropské mechanismy pomoci (po 2010) – EFSF, ESM – poskytly finanční prostředky pro
rekapitalizaci bank zejména v eurozóně.
🇪🇺 4. Nejvýznamnější případy podle zemí 🇬🇧 Spojené království (2008–2014) Stát zachránil Royal Bank of Scotland (RBS), Lloyds, HBOS – celkové závazky cca 850
mld. £ (z toho kapitálová pomoc cca 65 mld. £).
Vznikl UK Asset Resolution (UKAR), který převzal špatná aktiva.
Británie postupně získala většinu prostředků zpět (prodejem akcií).