22. Choroby jater 1

1. 5. 2018

Játra – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1tra

1/16

Játra

Umístění jater v lidském těle (červená barva). Gray's

Anatomy, 1918

Latinsky jecur, iecur

Soustava trávící soustava

Tepny

jaterní tepna

Žíly

venae hepaticae, vrátnicová žíla

Nervy

ganglia coeliaca, bloudivý nerv

Gray

250 (http://www.bartleby.com/107/250.html)

Játra

Játra  (latinsky:  iecur,  řecky:  hepar)  jsou
největším  vnitřním  orgánem[1]  a  centrálním
orgánem  látkové  výměny  (metabolismu).  Mají
klíčovou  roli  v  metabolismu  sacharidů,  tuků  i
bílkovin.  Jsou  trávicí  žlázou,  která  produkuje
žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé
hormony.  Jsou  orgánem  zásobním,  ukládají
glykogen,  železo  a  některé  vitamíny  a  minerály,
jsou  v  nich  tvořeny  bílkoviny  krevní  plazmy  a
nezastupitelná  je  jejich  úloha  při  detoxikaci
organismu.

Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní
promítají  ve  tvaru  pravoúhlého  trojúhelníku,
který leží v horní pravé části břicha, s přeponou
směřující  z  dolní  pravé  strany  na  horní  levou
stranu.  Váží  okolo  1,5  kg.[1][2][3]  Jsou  dobře
zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry
krve  za  minutu.[1]  Zvláštností  jater  je  to,  že
kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou
okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev
z  vrátnicové  žíly,  která  je  nasycená  vstřebanými
aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.

Selhání jaterních funkcí je život ohrožující stav, rychle dochází ke zhroucení vnitřního prostředí organismu, objevují se
otoky, ascites, krvácivé stavy a poruchy funkce mozku. Zcela kompletní umělé nahrazení jaterních funkcí není možné,
jedinou  léčebnou  metodou  terminálního  jaterního  selhání  je  transplantace  jater.  Pro  prodloužení  doby  možnosti
transplantace  či  pro  překlenutí  období  akutního  jaterního  selhání  jsou  však  k  dispozice  metody  jaterní  dialýzy,
přístroje Prometheus a MARS.[4]