22. Choroby jater 1

Vrchní  okraj  jater  se  vpravo  nachází  asi  1  cm  pod  úrovní  bradavek,  při  výdechu
zasahuje  horní  pravý  okraj  jater  do  úrovně  čtvrtého  mezižeberního  prostoru,[2]
horní okraj levého laloku se nachází v úrovni šestého žebra, asi 2 cm pod úrovní
bradavek.[3]  Dolní  okraj  jater  směřuje  šikmo  od  deváté  mezižeberní  chrupavky
vpravo  k  osmé  mezižeberní  chrupavce  vlevo.[3]  Při  hlubokém  nádechu  se  játra
posunují o 1–3 cm dolů.[3]

Častou odchylkou od běžného uspořádání je přítomnosti Riedelova laloku, který
má  tvar  jazyka  vybíhajícího  z  pravého  laloku  jater.[3]  U  žen  je  častější.[3]  Může
dosahovat až k pánvi.[3] Kromě něj se mohou u lidí objevit i přídatné laloky, které se většinou nachází na viscerální
ploše jater.[3] Vzácnou poruchou je situs inversus, kdy játra zabírají levou horní polovinu břišní dutiny, orgány jsou
zrcadlově obrácené. Tento stav je často spojen s abnormálním vývojem či chyběním žlučových cest či vrátnicové žíly.[3]

Povrch jater je tvořen vazivovým obalem, které se nazývá Glissonovo pouzdro, capsula Glissoni, též tunica fibrosa.[6]
Uvnitř je makroskopicky nečleněný jaterní parenchym, kterým probíhají větvící se cévy a žlučové cesty.

Krevní  oběh  jater  je  dvojí:  funkční  a  výživný.  Výživný  oběh  představuje
jaterní  tepna  a  její  větve,  přivádí  krev  bohatou  na  kyslík.  Funkční  oběh
vychází  z  vrátnicové  žíly,  která  přivádí  až  90%  krve,[7]  která  obsahuje
vstřebané živiny z trávicího traktu, včetně případných toxinů bakterií střev,
a zplodiny metabolismu buněk. Játry protéká značné množství krve, až 1/4
minutového srdečního výdeje, což u člověka představuje asi 1,5 litru krve za
minutu.[8]  Jaterní  tepna  a  vrátnicová  žíla  obě  vstupují  do  jater  v  jaterní
bráně  a  společně  se  větví,  jaterním  parenchymem  jejich  větve  probíhají
spolu,  doprovázané  žlučovody  v  prostorech  obalených  vazivem,  které
navazuje až na Glissonovo pouzdro na povrchu jater.