22. Choroby jater 1

Podrobnější informace naleznete v článku Hepatocyt.

Jaterní  buňky,  hepatocyty,  tvoří  asi  60  %  buněčné  populace  jaterní  tkáně[12]  a  jejich  bohatá  enzymová  výbava  je
podstatou nadřazené úlohy jater v tělesném metabolismu. Jsou to polyedrické, asi 30 µm velké[13] buňky se světlým,
kulatým jádrem a jedním nebo dvěma výraznými jadérky.[14] Většinou mají pouze jedno jádro,[13][14] ale dvoujaderné
hepatocyty  jsou  časté.[14]  Každý  hepatocyt  se  boky  dotýká  druhých  hepatocytů,  jednou  svojí  stranou  je  přivrácený
směrem do žlučové kapiláry (žlučový pól) a na opačné straně se nachází krevní pól, kde hepatocyt svými mikroklky
zasahuje do Disseho prostoru.

Hepatocyty tvoří 78 % objemu každého jaterního lalůčku.[12]

Zajímavé  je,  že  periportální  a  perivenózní  hepatocyty  jaterních  acinů  se  od  sebe  liší  množstvím  a  uspořádáním
buněčných  organel  i  metabolickou  kapacitou.  Zonace  je  ovlivněna  jak  množstvím  dostupného  kyslíku,  tak  Wnt/  β-
catenin signalizací.[15]

Cholangiocyty  jsou  buňky  tvořící  výstelku  žlučových  cest.  Provádějí  úpravu  vzniklé  žluči,  a  to  jednak  reabsorbcí
některých látek, jednak sekrecí bikarbonátu.[15]

Podrobnější informace naleznete v článku Kupfferova buňka.

Jaterní makrofágy, Kupfferovy buňky, tvoří 15-25 % buněk jater[12] a tvoří 2,1 % objemu jaterních lalůčku.[12] Jsou to
tzv.  fixní  makrofágy,  které  jsou  přichycené  na  endoteliální  výstelku  sinusoid.  Fagocytují  bakterie,  viry,  parazity,
nádorové buňky, cizorodé bílkoviny či přestárlé červené krvinky.