22. Choroby jater 1

Působením těchto faktorů je tedy vymezena oblast vývoje jater a ve třetím týdnu nitroděložního vývoje se daná část
předního střeva začne vyklenovat do tzv. septum transversum, což je ploténka tvořená mezodermem, která odděluje
dutinu perikardu a stopku žloutkového váčku. Záhy po začátku růstu se jaterní výchlipka rozděluje na horní, větší část,
pars hepatica, a menší pars cystica.

Plazi a obojživelníci

Ryby a paryby

Kruhoústí

Podobné orgány u dalších živočichů

Embryonální vývoj jater

1. 5. 2018

Játra – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1tra

11/16

Buňky pars hepatica prorůstají do septum transversum v místě průběhu vitelinních žil, vv. vitellinae, které odvádějí
krev ze žloutkového váčku. Rostoucí jaterní pupen přerušuje jejich průběh a uvnitř jater se vytváří bohatá cévní pleteň,
jaterní sinusoidy. Z distální části vzniká vrátnicová žíla, z proximální části jaterní žíly a hepatokardiální část dolní duté
žíly.[27]

Ve spojitosti s játry se vyvíjejí také pupeční žíly, které přivádějí krev z placenty. Za začátku probíhá pár žil okolo jater a
napojuje  se  na  jaterní  sinusoidy,  pak  mizí  celá  pravá  pupeční  žíla  a  proximální  část  levé  mizí,  takže  veškerá  krev  z
placenty je přiváděna přes játra levou pupeční žilou. Druhotně se vytváří nová přímá spojka mezi levou pupeční žílou a
budoucí  dolní  dutou  žílou,  ductus  venosus.  Krev  tak  může  obtékat  játra.  Po  porodu  se  ductus  venosus  uzavírá  a
zůstává z něj ligamentum venosum na spodní straně jater, ze zakrnělé levé pupečné žíly vzniká oblý jaterní vaz,  lig.
teres hepatis.[28]

Rostoucí  trámce  buněk  jaterní  výchlipky  nakonec  zcela  vyplní  septum  transversum  a  jediné,  co  z  něj  zůstane,  je
srpovitý  vaz,  malá  opona  a  peritoneum  na  povrchu  jater.  Výjimkou  je  oblast  septa  tvořená  kompaktním
mezenchymem,  která  se  stane  částí  zvanou  centrum  tendineum  bránice.  Zde  se  játra  přikládají  na  bránici  bez
peritoneálního obalu ("area nuda").