22. Choroby jater 1

Podrobnější informace naleznete v článku Endotel.

Zvířecí játra s dobře patrnou
strukturou tkáně (barveno
hematoxylin-eosinem

Buňky jater

Hepatocyty

Cholangiocyty

Kupfferovy buňky

Endotelové buňky

1. 5. 2018

Játra – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1tra

9/16

Endotelové buňky tvoří vnitřní výstelku cév a také stěnu sinusoid. Endotel jaterních sinusoid se v mnohých věcech liší
od  endotelu  jiných  cév,  nejvíce  tím,  že  nemá  souvislou  bazální  membránu.  Sinusoidální  endotelové  buňky  tvoří  10-
20  %  všech  jaterních  buněk  a  2,8  %  objemu  jaterního  lalůčku.[12]  Tyto  endotelové  buňky  fungují  jako  síto,  kterým
procházejí  makromolekuly  z  krve  do  blízkosti  hepatocytů.  Samotné  buňky  jsou  schopné  endocytózy  a  aktivně  z
cirkulace  vychytávají  transferin,  ceruloplazmin  či  lipoproteiny.[16]  Jejich  cytoskelet  je  dynamický  a  buňky  dokáží
aktivně udržovat a řídit velikost fenestrací ve stěně sinusoid, a tím regulovat její prostupnost.[16]

Podrobnější informace naleznete v článku Itóova buňka.

Dalšími buňkami jsou jaterní hvězdicovité, neboli Itóovy buňky.  V  játrech  jsou  přítomné  v  Disseho  prostoru  a  tvoří
méně než 5 % buněčné populace jater.[12] Skladují až 80 % tělesné zásoby vitamínu A, a řídí růst a regeneraci jaterní
tkáně, v případě velkého poškození jater ale výrazně mění svůj fenotyp, produkují kolagen a podílejí se na patogenezi
fibrózy a cirhózy.[17] Itóovy buňky mají také roli v imunitní odpovědi jater, fungují jako antigen prezentující buňky a
při infekci přivolávají a aktivují buňky imunitního systému.[18]

Podrobnější informace naleznete v článku Pit buňka.