Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.72 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

0. ÚVOD 

 
0.1. Zdroje elektrické energie v laboratořích  Každá laboratoř pro elektrická měření je vybavena zdroji stejnosměrného a střídavého napětí. 
Kromě přenosných elektronických zdrojů se používají napětí rozvedená na jednotlivá měřicí 
pracoviště  přes hlavní rozvaděč laboratoře. Každé pracoviště má na příslušném rozvaděči 
k dispozici tato střídavé napětí: 220 V (zásuvky), 3 × 120 V (zapojení „do trojúhelníka“, bez 
nulového vodiče, galvanicky odděleno)  a  6, 12, 24 a 48 V (zabudovaný transformátor).  
 
0.2. Regulace napětí a proudu Sestavení obvodu pro regulování napětí nebo proudu je běžnou úlohou laboratorní praxe. 
Kromě toho, že některé elektronické zdroje mají možnost regulace výstupního napětí, příp. 
proudu, používáme pro tyto účely regulační posuvné rezistory, příp. odporové dekády. 
Regulační rezistor běžného typu je válcový posuvný regulační rezistor, u něhož se velikost 
odporu mezi svorkou spojenou s jezdcem (označenou J nebo červenou barvou) vůči 
koncovým svorkám rezistoru mění posuvem jezdce podél tělesa rezistoru. Těleso rezistoru je 
tvořeno válcovým keramickým tělesem, na němž je navinut odporový vodič ve tvaru 
šroubovice. Kontakt jezdce tvoří uhlíkový kartáč. Na štítku rezistoru je údaj o hodnotě odporu 
rezistoru a jeho maximální proudové zatížitelnosti. Regulační rezistor lze do obvodu připojit 
dvěma způsoby: a) jako sériový proměnný odpor (reostat), b) jako dělič napětí (potenciometr) 
- viz obr. 0.1. Pro dokonalejší regulaci se používá kombinace obou způsobů. 

I

J

a)

U

1

J

U

2

b)

Obr. 0.1  Zapojení regulačního rezistoru do obvodu: a) sériový proměnný odpor, b) dělič napětí   

0.3. Zpracování výsledků měření - vedení záznamů o měření Každá úloha se zpracovává do pracovního sešitu formou protokolu o měření. Protokol 
o měření musí obsahovat následující body: 
 

1. Úkol měření 

2. Schéma zapojení  

3. Soupis použitých přístrojů 

 4. 

Stručný teoretický rozbor úlohy včetně vzorců potřebných pro výpočty 

 5. 

Naměřené a vypočtené hodnoty, v případě měření funkční závislosti graf  

6. Nejistoty měření (pokud jsou požadovány v úkolu měření) 

7. Zhodnocení dosažených výsledků měření 

0.3.1. Úkol měření Úkol měření je zadán v návodu, který je k dispozici u každé úlohy. Studenti pracují podle 
zadání, které je k dispozici v laboratořích u jednotlivých úloh (pozn.: aktuální zadání nemusí 
být úplně totožné se zadáním v těchto skriptech). Aktuální zadání úloh je také k dispozici na 
www stránkách http://measure.feld.cvut.cz. 
 
0.3.2. Schéma zapojení Schéma zapojení je součástí zadání každé úlohy.  
 
0.3.3. Soupis použitých přístrojů  Soupis přístrojů musí obsahovat základní údaje pro každý prvek použitý ve schématu 
zapojení. Tyto údaje umožňují v případě chybných výsledků  měření provést kontrolu, zda 
měření nebylo znehodnoceno nevhodně zvolenými přístroji, případně chybně zvoleným 
rozsahem přístroje. Dále je možno pomocí těchto údajů určit např. nejistoty měření  
způsobené nepřesností přístrojů a chyby metody.  
V soupisu je nutno pro jednotlivé typy přístrojů uvést následující údaje: 
 
Elektromechanické měřicí přístroje Označení ve schématu, druh přístroje (voltmetr, ampérmetr atd.), měřicí soustava (postačí 
schematická značka), třída přesnosti, použitý měřicí rozsah; u voltmetru je nutné uvést také 
velikost odporu přístroje, u wattmetru velikost odporu napěťové cívky - příklad: 

Témata, do kterých materiál patří