A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
V1 - voltmetr magnetoelektrický; třída přesnosti 0,5; rozsah 12 V; odpor 5000 /V
W2 - wattmetr elektrodynamický; tř. přes. 0,5; 5 A; 120 V; odpor napěťové cívky
Rn = 4000
Elektronické a číslicové přístroje
V soupisu postačí uvést následující údaje:
označení přístroje ve schématu - druh přístroje, typ (příp. výrobce), u multimetrů také
přesnost, použitý rozsah
Příklad:
ČV - číslicový voltmetr M1T330, Metra, přesnost ± 0,01 % z údaje ± 0,01 % z rozsahu,
rozsah 300 mV
OSC - osciloskop Topward 7026
UZ - zdroj stejnosměrného napětí 0 až 30 V, typ SZ 3.81
Rezistory
R1 - regulační rezistor 500 0,6 A
R2 - odporový etalon 100 0,02 %
Přípravek
Př1 - přípravek s usměrňovačem, operačním zesilovačem OP 07, apod.
3
0.3.4. Stručný teoretický rozbor úlohy včetně vzorců potřebných pro výpočty Tento bod musí obsahovat stručné pojednání o měřicí metodě, definice potřebných veličin a
pojmů a stručný popis postupu měření. Jako pramen lze použít popis jednotlivých úloh
v těchto skriptech, případně skripta pro přednášky.
0.3.5. Naměřené a vypočtené hodnoty Naměřené a vypočtené hodnoty je nutno zpracovat do tabulek, u jednotlivých veličin je nutné
uvést do závorek jednotky. Pod tabulkou uvádějte příklad výpočtu pro jednu kombinaci
hodnot, aby bylo možné snadno identifikovat případnou chybu. Pokud je v úkolu měření
požadována závislost jedné veličiny na druhé, je nutno tuto závislost vyjádřit graficky. Graf
musí mít nadpis, o jakou závislost jde, dále je nutné řádně popsat osy a vyznačit jednotlivé
hodnoty veličin. Pokud je v jednom grafu vyneseno několik závislostí, je vhodné použít
různých typů čar, jimiž prokládáme naměřené hodnoty.
0.3.6. Nejistoty měření Každé měření je zatíženo nejistotou měření. V úlohách z předmětu Elektrická měření budeme
pro zjednodušení uvažovat pouze chybu metody a nejistotu typu B (uB) údaje. V případech,
kdy máme k dispozici potřebné informace, musíme chybu metody (způsobenou např. vlastní
spotřebou měřicího přístroje) korigovat a uvažovat pouze nejistotu měření. Při určování
nejistoty měření vycházíme ze základních vzorců a volíme nejjednodušší postup, jak
výslednou nejistotu měření (absolutní nebo relativní) určit.
0.3.7. Zhodnocení měření V tomto bodě se uvede, zda naměřené a vypočtené výsledky odpovídají teoretickým
předpokladům. Případný rozpor s teoretickým předpokladem je nutné zdůvodnit.
0.4. Praktické pokyny pro měření
Při laboratorních cvičeních z předmětu Elektrická měření se studenti často prakticky poprvé
seznamují s celou řadou měřicích přístrojů a metod. Pro každou úlohu jsou proto předem
připraveny potřebné přístroje a předepsána metoda měření, často i s doporučeným rozsahem
měřených veličin. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v praxi musí experimentátor
volit měřicí metodu a použité přístroje samostatně, což vyžaduje znalost vlastností
jednotlivých typů měřicích přístrojů a představu o použitelnosti jednotlivých měřicích metod.
Laboratorní cvičení z tohoto předmětu by měla studentům pomoci se v této oblasti orientovat.
Protože studenti předem vědí, které úlohy budou na cvičení měřit, vyžaduje se od nich
teoretická příprava podle výše uvedených bodů a znalost principu použité metody měření. Na
laboratorním cvičení je tedy nutné zapojit obvod, nastavit odpovídající funkci a rozsah
jednotlivých přístrojů (pokud není předem známa přibližná velikost měřených hodnot, je
nutné nastavit na měřicích přístrojích největší rozsahy, které posléze snížíme), po kontrole
zapojení asistentem připojit, popř. zapnout zdroje a změřit podle zadání úlohy všechny
požadované hodnoty. Součástí cvičení je i zpracování naměřených hodnot a vyhodnocení
výsledků.