A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2

vinutí označený  "k"  k začátku proudové cívky wattmetru, označenému zpravidla šipkou. 

Měření činného výkonu  

Velikost měřeného činného výkonu  Pm  (obr. 8.2 ) určíme ze vztahu 

I

I

p

k

p

P

I

U

P

W

W

1

1

m

cos

  (W; V, A, -; W/d, -)                         (8.6)               

kde    PW  je  údaj wattmetru (W), 

65 

kW    konstanta wattmetru  (W/dílek), 

     výchylka wattmetru  (dílek), 

j

2

j

1

I

I

p

I 

  je  převod MTP;  

I1j, I2j     jsou jmenovité hodnoty primárního a sekundárního proudu MTP (-). 

Hodnota  Pm  je zatížena chybou metody, která představuje vlastní spotřebu paralelní 
kombinace napěťové cívky wattmetru a voltmetru. Tuto chybu lze korigovat výpočtem podle 
vztahu 

V

nW

V

nW

2

1

m

K

R

R

R

R

U

P

P

  (W; W, V, 

)        

                 (8.7) 

kde 

Pk 

je  korigovaná hodnota činného výkonu odebíraného zátěží  (W), 

Pm 

     hodnota výkonu naměřená  (W), 

U1 

     napětí na zátěži  (V), 

RnW       odpor napěťové cívky wattmetru  (, 

RV 

     odpor voltmetru  (. 

 
Pomocí voltmetru V3  se kontroluje úbytek napětí  Ukl  na sekundárních svorkách MTP, aby 
celková zátěž MTP odpovídala vztahu (8.5). 
 

Určení nejistoty měření  

Po korekci chyby metody závisí nejistota měření pouze na třídě  přesnosti wattmetru a 
měřicího transformátoru proudu. U měřicího transformátoru proudu zanedbáme jeho chybu 
úhlu, která pohybuje v oblasti jednotek až desítek úhlových minut a budeme předpokládat, že 
se uplatní pouze chyba velikosti převodu  pI, označovaná jako chyba proudu. Při určení 
nejistoty se neuvažuje člen korigující ve vztahu (8.7) chybu metody danou spotřebou 
voltmetru a napěťové cívky wattmetru vzhledem k tomu, že jeho hodnota je podstatně menší 
než hodnota měřeného výkonu Pm. 
Nejistota měření výkonu odebíraného zátěží se potom určí ze vztahu 

I

p

P

P

W

m 

  (W; W, -) 

                                       (8.8) 

kde    Pm       je   výkon odebíraný zátěží (W), 
          PW