Otázky ke zkoušce - agroekologie

1. Ekologie –definice, vznik, původ slova, hlavní mezníky ve vývoji vědy

Termín ekologie navrhl v roce 1866 ERNST HAECKEL. Termín pochází z řeckého Oikos, což znamená ´´ Místo k životu – DOMOV ´´. Byla navržena jako 4. odvětví biologie. Je to tedy věda o místě, které obývají organismy.

Jedním odvětvím ekologie je agroekologie (A. Tansley – v roce 1935)

• Mezioborová vědní disciplína (leží mezi biologickými a ekologickými vědami a zemědělskými a lesnickými vědami)

• Je to nauka o vzájemných interakcích mezi organismy (ekologie)

Za otce (agro)ekologie se považuje Ch. Darwin – již v roce 1882 poukazoval na vliv edafonu (půdní organismy) na půdní úrodnost.

V roce 1920 bylo asi poprvé použito slovo agroekologie.

VZNIK AGROEKOLOGIE

• Ze dvou samostatných věd, z ekologie a agronomie

• Byla chápána jako aplikovaná ekologie v zemědělství

• Ekologie se naprosto odkloňuje od zemědělství – věnovala se přírodním systémům

• Azzi (1956) – meteorologie + půdoznalství + entomologie = Agroekologická věda (vztahy mezi prostředím a plodinami)

• 50. a 60. léta – vlna extrémní industralizace (hlavně ve vyspělých zemích). Ekonomické, a urbanizační tlaky změnily agroekysystém z harmonického a na fabrikovaný, s negativními vlivy na okolí.

• 60. léta v USA – objevují se otázky toxického vlivu agrochemikálií na životní prostředí. Již byly jasné negativní důsledky industriálních technologií.

• 1974 – mezinárodní ekologický kongres – do té doby převládalo produkční paradigma ( Snažili se vypěstovat všeho co možná nejvíc a nikoho nezajímalo, jaký to má vliv na životní prostředí), které bylo vystřídáno ekosystémovým paradigmatem (Vše si dávají do souvislostí – všechno souvisí se vším)

• Posledních 20 let 20. století – Agroekologie se chápe jako vědecký základ pro alternativní zemědělství.

• Lesnictví se začíná brát jako součást zemědělství.

3. Ekosystém: struktura, funkce, uspořádání, emergentní vlastnosti

-ekosystém zahrnuje fyzickou část s určitými vztahy, která se účastní dynamických procesů základní strukturními složky:-biotické (živé organismy zkoumáme na úrovních autoekologie –jedinec, demekologie – populace, synekologie – biocenóza)

-abiotické

rysy -hierarchické uspořádání

-emergentní (neočekávané) vlastnosti =výsledek interakcí jednotlivých součástí a nelze je odvodit ze znalosti jednotlivých prvků, protože celek ≠souhrn částí!!!

-mají smysl (a objevují se při studiu) na vyšší hierarchické úrovni (z chování jedince nepoznám chování společenstva)

struktura

-strukturální vlastnosti společenstev – vyplívají z adaptace na měnící se podmínky a nabídku zdrojů prostředí

druhová diversita – celkový počet druhů tvořících společenstvo → dominantní druhy (vzhledem k velikosti, ekologické roli,…)

-forma a rozmístění rostlin – definuje vegetační strukturu (je určující pro rozmístění jednotlivých druhů ve společenstvu)