Otázky z meteorologie a klimatologie

Vlhkosti
Měrná – hmotnost vodní páry na kg suchého vzduchu (g,kg/kg such. vzduchu)
Absolutní – množství vodní páry v určitém okamžiku (hPa, g/m3) – hustota
poměr směsi – poměr hmotnosti páry připadající na kg suchého vzduchu (g/kg such.vz., hPa)
poměrná (relativní) – stupeň nasycení vodní párou (%, hPa) dále schopnost vzduchu přijmout další vodní páru
ekvivalentní poměrná – poměr tlaku páry a tlaku nasycení při povrchové teplotě předmětu (%, hPa)
fyziologická poměrná – hraniční vlhkost vzduchu přímo se dotýkající živočichů, konstn. Teplota = 38°C (%, hPa)
sytostní doplněk – charakteristika udávající množství vodní páry, které chybí do úplného nasycení vzduchu (hPa)
ekvivalentní sytostní doplněk – vztažený k teplotě vypařujícího se povrchu (hPa) – výpočet výparu
vodní jímavost – hmotnost vodní páry, kterou je vzduchu schopen pojmout za předpokladu, že se pára doplňuje výparem
teplota rosného bodu – teplota, při které je vzduch 100% nasycen párou (;C)
ekvivalentní rosný bod – vztažený k povrchové teplotě povrchu (°C)
psychrometrický rozdíl – rozdíl teplot na suchém a mokrém teploměru
vlhkost ve stáji – skutečný obsah vodní páry nebo stupeň nasycenosti
tlak vodní páry – základní hygrometrická veličina, která spolu s tlakem nasycené vodní páry umožňuje definovat ostatní vlhkostní charakteristiky
Teplo a teplota
teplo – mikromechanická energie neuspořádaného pohybu molekul látky (J)
měrné teplo – množství tepla, které je třeba dodat jednotkové hmotnosti, aby se ohřály o 1K
tepelná vodivost – schopnost látky vést teplo
tepelná kapacita – schopnost skladovat teplo
teplota – míra kinetické energie pohybujících se molekul – stav termodynamické rovnováhy tělesa s okolím (K, °C)
trojný bod – 273,15 K
teplota vzduchu – údaj na suchém zastíněném staničním teploměru v příslušné hloubce na rovinném nezastíněném pozemku s přirozeným profilem půdy s neušlapaným standardním povrchem
teplota půdy – teplota změřená speciálním teploměrem v příslušné hloubce na rovinném nezastíněném pozemku s přirozeným profilem půdy s neušlapaným standardním povrchem
teplota v místnosti – teplota vzduchu změřená v geometrickém středu místnosti ve výšce 105cm nad podlahou pro práci nebo odpočinek v sedě nebo změřená ve výšce 165cm pro práci ve stoje
stájová teplota – teplota změřená v životní zóně zvířat ve vnitřním prostoru stájového objektu
teplota ve skleníku – není definována, značná nejednotnost v používaných přístrojích i metodice měření
výpočtová – aritmetický průměr teploty vzduchu z nejchladnějších po sobě jdoucích 5dnů, které se vyskytly během zimního období bez ohledu na datum jejich výskytu – je to průměrná teplota vzduchu nejchladnější pentády
efektivní – výsledný subjektivní pocit tepla nebo chladu, jakým by působil vzduchu při určité teplotě, bez pohybu a nasycení párou
teplota tekoucí vody – údaj změřený speciálním teploměrem v pravidelném profilu na přístupném místě, kde je přiměřená turbulence a dostačující hloubka
teplota stojaté vody – údaj změřený speciálně upraveným teploměrem k povrchovému nebo hloubkovému měření v typickém místě, které vyjadřuje tepelný režim vodojemů, zejména s ohledem na spodní prameny
Klima
dlouhodobý charakteristický režim , podmíněný energetickou bilancí, cirkulací ://encyklopedie.seznam.cz/heslo/5920-atmosfera" atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i
Globální klima - planetární problematika meteo dějů v ovzduší v horizontálních rozměrech a vertikálně v celém vzdušném obalu
Makroklima – velkoprostorové děje, zabývající se atmosférickými objekty – celá troposféra
Mezoklima – děje probíhající převážně v mezní vrstvě ovzduší
Mikroklima – klima přízemní vrstvy vzduchu spolu s aktivním povrchem
Kryptoklima – definováno jako prostředí v uměle uzavřených prostorách
Mikroklima stájí – vytvářeno komplexním působením fyz, chem a bio faktorů
Složení stájového vzduchu a atmosféry. Rozdíly
Atmosféra:
N2 – 78,08%
O2 – 20, 95%
Argon – 0,93%
CO2 – 0,03%
Stopové prvky + další molekuly – 0,01%
Stáj:
CO2 – 0,1 – 0,3% (v nevětr. 0,4 – 0,6%)
NH4 – nejvyšší c= 0,02% (20mg/m3)
- je – li cítit, limit překročen min. 5x
vodní pára – jako relativní vlhkost
- dýchání, výpar
- závažné zoohyg. a vet. kritérium
prach – nejrůznější původ – mikrob.zneč.
- suchá krmiva, závadná steliva, metab. mikroog.
H2S – max. c= 0,01%, cítit mnohem dřív
Zápachy – různé, specifické a těžko změř.
- snížená péče o čistotu a větrání, nevhodné a zkažené krmivoRozdíly:
- stájový vzduch se liší vyšším obsahem CO2, vodní páry, mikrobů, NH3 a H2S. Ve stájích je nejvyšší přípustná koncentrace NH4 20 mg/m3, v atmosféře je NPK za 24h 0,1mg/m3.
Větrání stájí
regulace vlhkosti vzduchu a snížení škodlivin
optimální větrací systém je velmi složitý (max. šetřit s teplem produkovaným zvířaty, případné dodatečné zdroje tepla a podestýlky)
plně automatizované systémy jsou nákladné – vzduchotechnická zařízení jsou často poruchová, náročná na údržbu a obsluhu
kritéria větrání:
odvádět veškerý CO2
odvětrat přebytečnou vodní páru
regulace tepla odváděného ze stáje
pokud není možné splnit kritéria současně, je nutné využít dodatečné zdroje tepla, zvýšenou intenzitu větrání nebo chlazení
ideální budova – v zimě ohřívá, v létě chladí
výpočty podle kritérií: teplotní, vlhkostní, CO2
Qcelk = celková produkce tepla
Cv = měrné teplo
ti = požadovaná teplota
te = teplota vzduchu venku
Acelk. = celková produkce páry
ai = požadovaná absol.vlhkost
ae = absolutní vlhkost venk. vzduchu
CO2 = celková produkce CO2 v interiéru
CO2 i = požadovaná c CO2
CO2 e = c venkovního vzduchu
termický komfort a diskomfort
komfort – stav, kdy je člověku nebo zvířeti v daném prostředí a činnosti příjemně, ani zima ani horko
diskomfort – soubor nepříjemných subjektivních pocitů, kdy je jedinci chladno, zima, horko nebo i dusno
je to výsledek současného působení mnoha biologických (druh, pohlaví, věk, pohlaví, zdravotní stav a tělesná kondice) a fyzikálních (teplota a vlhkost vzduchu, proudění, záření, povrchová teplota účinných ploch) faktorů
výsledný pocit termického komfortu nebo diskomfortu záleží především na tepelné bilanci jedince – rovnováha je vždy určována dvěma složkami – produkcí a ztrátami tepla
mokré zchlazování – odvod tepla prostřednictvím výparu potu z kůže evaporací, z dýchacího ústrojí respirací
suché zchlazování – předávání tepla do okolního prostředí konvekcí, okolními plochami radiací, styčnými plochami (u ležících zvířat) kondukcí
aktivní povrch – styčná přechodná vrstva mezi atmosférou a pevným zemským povrchem
Vzduch
suchý – směsí plynů bez vodní páry. V troposféře neexistuje
vlhký – směsi suchého vzduchu a proměnlivého množství vodní páry v nenasyceném stavu, která se chová jako plyn
nasycený – směs suchého vzduchu a vodní páry v nasyceném stavu
přesycený – speciální případ směsi suchého vzduchu vodní páry, která je ve větším množství než odpovídá množství nasycení
mokrý – směs tvořená vzduchem nasyceným vodní párou a kapičkami vody nebo krystalky
přechlazený mokrý – vzduch s kapičkami přechlazené vody, tj. kapané vody s nižší teplotou než je bod tuhnutí
evaporace – výpar vody
termoregulace – k zachování tepelné rovnováhy a udržení relativně stálé tepelné teploty využívá řadu ochranných fyziologických specifických vlastností
hypotermie – stav, kdy termoregulace nestačí produkovat dostatečné množství tepla k udržení tělesné teploty
hypertermie – stav, kdy zvýšená dechová frekvence, chlazení výparem z potu, případně tzv. chemická termoregulace nestačí chladit organismus
zchlazovací hodnota, refrigerace – ztráty tepla z těles nebo termický komfort
NPK = nejvyšší příslušná koncentrace
Mrazový index – součet průměrných denních teplot vzduchu nižších než 0C
Index horka – součet vyšších průměrných denních teplot vzduchu do určité hranice
Horko, vedro – příjemný subjektivní pocit působený relativně suchým vzduchem s vysokou teplotou
Dusno – nepříjemný pocit působený kombinovaným účinkem vysoké teploty a vlhkosti vzduchu
Topné období – část roku, kdy je třeba místnosti s trvalým pobytem lidí vytápět; počátek kdy denní průměrná teplota vzduchu tří předchozích dnů byla nižší než 12C a to ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku
Tepelný ostrov města – nejkratší průměrné topné období, centrum Prahy
Denní stupeň – sumarizované denní teplotní rozdíly
Zvuk – mechanické vlnění v plynech, kapalinách a pevných látkách, v rozsahu 16 – 20 kHz
Hluk – specifický druh zvuku s časově proměnným kmitočtem i hladinou hlasitosti, nehudební, nezvučný, nepříjemné a škodlivé
Building syndrom – onemocnění vznikající při dlouhém pobytu ve špatných podmínkách ustájení (nedostatečné větrání, nadměrná prašnost a hlučnost,…)