Otázky z meteorologie a klimatologie

suché zchlazování – předávání tepla do okolního prostředí konvekcí, okolními plochami radiací, styčnými plochami (u ležících zvířat) kondukcí
Termoregulační zóny
termoneutralni zona je teplotní hranice uvnitře , ktere je nejmensi produkce tepla a organismus se uvnitř ní nachazi v zone termickeho komfortu
Hypertonie, hypotonie
hypotermie – stav, kdy termoregulace nestačí produkovat dostatečné množství tepla k udržení tělesné teploty
hypertermie – stav, kdy zvýšená dechová frekvence, chlazení výparem z potu, případně tzv. chemická termoregulace nestačí chladit organismus
Kritéria větrání stájí
kritéria větrání:
odvádět veškerý CO2
odvětrat přebytečnou vodní páru
regulace tepla odváděného ze stáje
pokud není možné splnit kritéria současně, je nutné využít dodatečné zdroje tepla, zvýšenou intenzitu větrání nebo chlazení
ideální budova – v zimě ohřívá, v létě chladí
výpočty podle kritérií: teplotní, vlhkostní, CO2
Jaké veličiny se měří:
Hygrografem- poměrná vlhkost vzduchu
Ombrografem - měření srážek mm
Heliografem- přístroj pro měření délky denního svitu
Anemometrem- větroměr
Termografem- slouží k měření a zápisu naměřené teploty vzduchu v závislosti na čase.
Napište vertikální vrstvy atmosféry, jejich výšku a detailně popište nejspodnější vrstvu.
0 až 11 km – troposféra
11 až 50 km – stratosféra
50 až 80 km – mezosféra
80 až 800 km - termosféra
nad 800 km - exosféra
Troposféra
Troposféra je nejnižší vrstvou atmosféry. Je vysoká 8-9 km na pólech a jednou tolik na rovníku; v našich zeměpisných šířkách 11 km. Její šířka se ale mění. V zimě je pravidelně širší než v létě. Projevuje se zde mnoho vlivů, nejvýrazněji asi vzestupné výškové proudy v tropech a zemská rotace.
Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů.
Tropopauza je tenká přechodová vrstva mezi troposférou a stratosférou. Pokles teploty s výškou v ní mizí. U rovníku je teplota v tropopauze až -85°C (Batávie, zeměpisná šířka 6,2°, výška tropopauzy 17km); na pólech je teplota v tropopauze asi -52°C (Severní ledový oceán, zeměpisná šířka 80°, výška tropopauzy 9,5km).
Stratosféra
Vrstva atmosféry nad troposférou se nazývá stratosféra. Dosahuje do výšky 50 km. Při analyzování meteorlogických dat a při předpovědích počasí uvažujeme studujeme spodních 30 km atmosféry, takže i stratosféra má vliv na počasí.
Stratosféra nemá jednotné rozdělení závislosti teploty na výšce.Teplota mezi 11. a 30. kilometrem se téměř nemění. pohybuje se okolo -55°C. Mezi 30. a 50. kilometrem teplota téměř lineárně roste až k 0°C.
Stratopauza je podobně jako tropopauza tenká přechodová vrstva mezi stratosférou a mezosférou.
Mezosféra
Mezosféra je vrstva atomsféry navazující na stratosféru. Je široká asi 30 km, takže je vzdálena od Země 50 až 80 km. Teplota mezosféry opětovně neustále se vzdáleností klesá z počátečních -10°C až 0°C ve stratopauze až po téměř -90°C v mezopauze.
Mezopauza se analogicky s tropopauzou a stratopauzou nachází na konci mezosféry. I v této tenké vrstvě je ve všech bodech stejná teplota; pokles teploty se v ní zastavuje.
Termosféra
Ještě výše než mezosféra je termosféra. Pro termosféru je charakteristický opětovný nárůst teploty s výškou. Růst teploty pokračuje až do výšky asi 200 km nad Zemí. Horní hranice termosféry je ale ve výšce 400-500 kilometrů. Teplota v horní polovině termosféry je přibližně konstantní.
Jev nazývaný polární záře pozorujeme právě v termosféře.
Exosféra
Exisféra je nejvzdálenější vrstvou zemské atmosféry. Navazuje na termosféru a plynule přechází v meziplanetární prostor. Vzduch, už tak velmi zředěný, přechází ve vakuum.