Otázky z meteorologie a klimatologie

Prac.prostř-faktor významně ovlivňující tepelnou pohodu člověka,-teplota vzduchu změřená v geometrickém středu místnosti ve výšce 105cm pro práci v sedě a pro práci ve stoje ve výšce 165cm

Výpočtová teplota-nenašla jsem…

Building syndrom- chyby v topení, větrání a klimatizace (HVAC) systémů

rovnovážná vlhkost- Všechny materiály organického původu (živé i neživé) obsahují vodu, obsah vody v látce vyjadřujeme pomocí absolutní nebo relativní vlhkosti materiálu.

časoprostorové kategorie klimatu-

topné období – část roku, kdy je třeba místnosti trvale obytné lidmi vytápět

teplotni charakteristika – denní, týdenní, měsíční, teplý a chladný půlrok, roční, dlouhodobé, tzv.normály

tropický den-denní maximum větší nebo rovno 30 °C

jake přístroje jsou umístěny v meteorologické budce - Termograf, minimální teploměr, barograf, psychrometr, hygrograf, ombrograf, anemograf, heliograf, sněhoměrná lať, půdní teploměry

jaký je obsah CO2 ve staji ve srovnání s exteriérem – ve stáji je asi 10krát více

odkud kam vanou pasáty - stálé proudění od 30° rovnoběžek k rovníku, hnací síla mořských proudů, 5-6m/s

refrigerace - zchlazování

Anticyklony - neboli tlaková výše: má uzavřenou izobaru a tlak vzduchu je vyšší než okolí; při zemi odstředivé pravotočivé proudění (na jižní polokouli levotočivé); sestupné vertikální proudění (vířivé po spirále) v mimotropické cirkulaci neoddělitelná souvislost s cyklonami nejlépe patrné v nejnižší troposféře - "zimní" s výškou rychle slábnou (ve vyšších vrstvách může být i tlaková níže!); "teplé" anticyklony - uzavřené izohypsy i ve výšce

čeho je ve vzduchu 20,95% - kyslíku

co znázorňuje izonefa-čára spojující na mapě místa stejného množství celkové oblačnosti tropická cyklona jestli má menší nebo větší rozměry než netropická,

v jaké výšce se měří teplota ve stáji – ve výšce zvířat

vlhkost vzduchu se vztahuje k hraniční vrstvě vzduchu, kt se přímo dotýká aktivního povrchu

kdy se v ČR měrí minimálni teploty? před svítanim

ceho je ve vzduchu 0,93 % – argon

teplota se měří 2m nad porostem

co oddeluje teplá fronta - vzduchové hmoty asi ...

Klimatické charakteristiky v ČR
ČR leží v přechodné klimatické oblasti středoevropské; pod vlivem Atlantského oceánu a Severoatlantského proudu, tak i kontinentu; převládající západní proudění vytváří mírné podnebí; podstatně větší vliv na klima má nadmořská výška: horská pásma tvoří tzv. klimatické přehrady - příčinou tzv. srážkového stínu (s menším množstvím srážek, poněkud vyššími teplotami a z hor sestupujícího proudění ); západní pohoří zejména Šumava, Český les, Krušné hory.
Meteorologická informace (5 kritérií)
globalnost,trojrozmernost,synchronost, pravidelnost a operativnost
Vlhkostní charakteristiky-jednotky a definice
Měrná – hmotnost vodní páry na kg suchého vzduchu (g,kg/kg such. vzduchu)
Absolutní – množství vodní páry v určitém okamžiku (hPa, g/m3) – hustota
poměr směsi – poměr hmotnosti páry připadající na kg suchého vzduchu (g/kg such.vz., hPa)
poměrná (relativní) – stupeň nasycení vodní párou (%, hPa) dále schopnost vzduchu přijmout další vodní páru
ekvivalentní poměrná – poměr tlaku páry a tlaku nasycení při povrchové teplotě předmětu (%, hPa)
fyziologická poměrná – hraniční vlhkost vzduchu přímo se dotýkající živočichů, konstn. Teplota = 38°C (%, hPa)
sytostní doplněk – charakteristika udávající množství vodní páry, které chybí do úplného nasycení vzduchu (hPa)
ekvivalentní sytostní doplněk – vztažený k teplotě vypařujícího se povrchu (hPa) – výpočet výparu
vodní jímavost – hmotnost vodní páry, kterou je vzduchu schopen pojmout za předpokladu, že se pára doplňuje výparem
teplota rosného bodu – teplota, při které je vzduch 100% nasycen párou (;C)
ekvivalentní rosný bod – vztažený k povrchové teplotě povrchu (°C)
psychrometrický rozdíl – rozdíl teplot na suchém a mokrém teploměru
vlhkost ve stáji – skutečný obsah vodní páry nebo stupeň nasycenosti
tlak vodní páry – základní hygrometrická veličina, která spolu s tlakem nasycené vodní páry umožňuje definovat ostatní vlhkostní charakteristiky
Pojmy -makro- velkoprostorové děje, zabývající se atmosférickými objekty – celá troposféra
-mezo- probíhající převážně v mezní vrstvě ovzduší
-mikro- klima přízemní vrstvy vzduchu spolu s aktivním povrchem
-krypto- definováno jako prostředí v uměle uzavřených prostorách
-globální-klima- - planetární problematika meteo dějů v ovzduší v horizontálních rozměrech a vertikálně v celém vzdušném obalu
Komfort a diskomfort,ochlazování organismu-kdy,jak, proč?
komfort – stav, kdy je člověku nebo zvířeti v daném prostředí a činnosti příjemně, ani zima ani horko
diskomfort – soubor nepříjemných subjektivních pocitů, kdy je jedinci chladno, zima, horko nebo i dusno
je to výsledek současného působení mnoha biologických (druh, pohlaví, věk, pohlaví, zdravotní stav a tělesná kondice) a fyzikálních (teplota a vlhkost vzduchu, proudění, záření, povrchová teplota účinných ploch) faktorů
výsledný pocit termického komfortu nebo diskomfortu záleží především na tepelné bilanci jedince – rovnováha je vždy určována dvěma složkami – produkcí a ztrátami tepla
mokré zchlazování – odvod tepla prostřednictvím výparu potu z kůže evaporací, z dýchacího ústrojí respirací
suché zchlazování – předávání tepla do okolního prostředí konvekcí, okolními plochami radiací, styčnými plochami (u ležících zvířat) kondukcí
Vzduch ve stáji, složení a rozdílnost s venkovním vzduchem

Atmosféra:
N2 – 78,08%
O2 – 20, 95%
Argon – 0,93%
CO2 – 0,03%
Stopové prvky + další molekuly – 0,01%
Stáj:
CO2 – 0,1 – 0,3% (v nevětr. 0,4 – 0,6%)
NH4 – nejvyšší c= 0,02% (20mg/m3)
- je – li cítit, limit překročen min. 5x
vodní pára – jako relativní vlhkost
- dýchání, výpar
- závažné zoohyg. a vet. kritérium
prach – nejrůznější původ – mikrob.zneč. suchá krmiva, závadná steliva, metab. mikroog.
H2S – max. c= 0,01%, cítit mnohem dřív
Zápachy – různé, specifické a těžko změř.
- snížená péče o čistotu a větrání, nevhodné a zkažené krmibRozdíly:
- stájový vzduch se liší vyšším obsahem CO2, vodní páry, mikrobů, NH3 a H2S. Ve stájích je nejvyšší přípustná koncentrace NH4 20 mg/m3, v atmosféře je NPK za 24h 0,1mg/m3.
Dny s definovanou hranicí teploty vzduchu-četnosti výskytu
teplý půlrok (1.4. – 30.9.) chladný půlrok (1.10. – 31.3.)Dny s charakteristickým extrémem: určují se podle extrémních teploměrů.Tropický den tmax≥30°Cden s trop. nocí tmin ≥ 20,0°CLetní den tmax≥25°CMrazový den tmin≤-0,1°CLedový den tmax≤-0,1°C Den se silným mrazem tmin≤-10°CArktickým den tmax≤-10°C
Vlhkostní charakteristiky
Vlhkostní charakteristiky:
Tlak vodní páry (E) – Základní charakteristika. Uvádí se v hPa. Dříve v Torrech a Barech. Určena psychrometricky. Hodnoty kolísají 0 – 90 hPa.
Absolutní vlhkost vzduchu (A) – hmotnost vodní páry v jednotce objemu vzduchu. (Hustota vodní páry). Uvádí se v g.m-3
Směšovací poměr (w) – udává poměr koncentrace vodní páry a celého vzduchu.
Poměrná relativní vlhkost vzduchu (r) – Vyjadřuje podíl skutečné vlhkosti k maximální. Výpočet provádíme z tlaku vodní páry: r = (e /E) . 100. Hodnoty v %
Doplněk sytostní (d) – Rozdíl mezi hodnotami stavu nasycení a nenasycení. d = E – e. Jednotka sytostního doplňku odpovídá vlhkostní charakteristice, kterou ve výpočtu používáme.
Teplota rosného bodu ( ) - teplota, při které je vzduch vodní párou nasycen. Nejčastěji jde o izobarické ochlazování bez dodávání vodní páry z okolního prostředí. Při teplotě rosného bodu pod 0,0 °C dochází k desublimaci. Teplota rosného bodu se určuje podle tabulek tkau nasycené vodní páry.
Anticyklony
Anticyklóna neboli tlaková výše je v oblast vyššího v , charakterizovaná na =Synoptick%C3%A1_mapa&action=edit&redlink=1" \o "Synoptická mapa (stránka neexistuje)" synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou .
Tento „nahromaděný“ vzduch svou vahou klesá dolů a dole se rozbíhá do všech stran. Vlivem se na severní polokouli vzduch proudící z anticyklóny stáčí ve směru hodinových ručiček; na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček. Anticyklóna je základním .
Teplota půdy,definice a hloubka měření
údaj na speciálním půdním teploměru umístěném na nezastíněném rovinném pozemku se standardním povrchem měřícím ve standardních hloubkách (5, 10, 20, 50 a 100 cm)
EMK,WOC
VOC Protocol
Volatile Organic Compounds (Těkavé, prchavé látky)
Cíl – omezit emise o 30 % oproti roku 1990
Účinky – všeobecně škodlivé, tvorba troposférického O3 a oxidantů
Refrigerace
Pod pojmem refrigerace rozumíme veličinu charakterizující ztráty tepla z těles nebo termický komfort člověka a zvířat. Refrigerace je množství tepla odebrané jednotce plochy za jednotku času a vyjadřujeme jí v mega joulech na metr čtvereční za sekundu (mJ/cm2/s). Přitom termický komfort je tepelná pohoda, kdy se člověk v daném prostředí při dané činnosti cítí příjemně a není mu ani horko ani chladno.
Vlhkost a teplota v interiéru
Vlhkost obecně: obsah vody, vodní páry, ledu v látce
základní charakteristika: měrná vlhkost (kg.kg-1; resp. g.kg-1)
Teplo: to je měření spec. Teploměrem v sedě ve výšce 105cm a nebo ve stoje ve výšce 165 cm
Vlhkost vzduchu
obsah vodní páry ve vzduchu
- v meteorologii: vzduch : suchý, vlhký, nasycený, mokrý, přesycený, s přechlazenou vodou
v technické praxi : pára: sytá, přehřátá, suchá, mokrá
Teploty, suché a mokré zchlazování
mokré zchlazování – odvod tepla prostřednictvím výparu potu z kůže evaporací, z dýchacího ústrojí respirací