zkouska

Varianta A

1. Pojem ....., tak jak ho naplňují první filosofové, představuje:

   1. Nezajaté pozorovaní, zkoumání, rozumové zření.

   2. Protiklad k pojmu historia.

   3. Řešení filozofických otázek cestou logického sporu...to není!!

2. Smyslem (étosem) všdeckého poznání je

   1. Hledání toho, jak všci jsou.

   2. Řešení problémů, jež nám přináší každodenní život.

   3. Hledání toho, jak by věci měly být.

3. Metoda indukce, jak je redefinovaná v novověku, představuje

   1. Úsudek ze soudu o jednotlivém na soud obecně jasný.

   2. Ůsudek z obecně platného soudu na soud o jednotlivém.

   3. Intelektuální intuici počátků (důvodů, podmínek jsoucnosti) zkoumané věci.

4. Jádrem Husserlovy fenomenologie je

   1. Precizování předběžných představ o přirozeném světě za pomoci matematických modelů

   2. Destrukce předběžných představ o přirozeném světě odkazem na nevyvratitelnost matematických pravd

   3. Zkoumání toho, jak se věci dávají v našem vědomí

5. Podle Aristotela

   1. Je individuální dobro často v rozporu s obecným dobrem.

   2. Je kvalita (zdařilost) života věcí zcela individuální, nezávislou na existenci státu (obce).

   3. Je individuální a obecné dobro ruku v ruce.

Varianta B

1. Mýtické vyprávení je umístěno do blíže nespecifikované

   1. Minulosti

   2. Přitomnosti

   3. budoucnosti

2. Vědět, na rozdíl od domnívat se, předpokládá

   1. Že vědění, na rozdíl od doměnek, je to, na čem se shodneme.

   2. Že to, co vím, dokážu podložit empirickým pozorováním.

   3. Že to, co vím, dokážu též zdůvodnit

3. Nezpochybnitelným základem poznání (resp. Bytí) je u Descarta

   1. Bůh

   2. Jistota matematických pravd

   3. Jistota existence pochybujícího subjektu: cogito-sum

4. Kritériem vědeckosti výroku podle Poppera je jeho

   1. Verifikovatelnost empirickým pozorováním.

   2. Koherence s ostatními výroky o téže skutečnosti

   3. Falsifikovatelnost (vyvratitelnost) epirickým pozorováním

5. Pravidla společenského uspořádání spadají podle sofistů do oblasti

   1. Nomos

   2. Fysis

   3. Techné

Vypracované otázky k přednášce Věda, filosofie a společnost, ZS 2015, Mgr. J. Brabec, Ph.D.

1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?

1. Filosofie je věda usilující o racionální poznání základů, celku a našeho postavení v něm. Filosofie jako překonání mýtu Filosofie si klade otázky, na které už před ní odpovídal mýtus.

2. Filosofie se na rozdíl od mýtu snaží o rozumové pochopení a přesné vyslovení. Filosofie jako teoretický postoj

MÝTUS A LOGOS

• mýtus, filosofie, věda i umění: údiv, pozastavení se nad tajemstvím světa; filosofie + věda ← logos

• mythos [řec.], vyprávění; nejstarší způsob vztahování se („porozumění“) ke světu jako celku byl náboženský (mýtus)

Mýtus Logos

1. intuitivní a celkový 1. slovem artikulujeme svět

2. symbolický a (uměl.) působivý 2. pojmové myšlení

3. autoritativní 3. diskursivní (otázky, kritika)

4. kolektivní 4. vlastní náhled, evidence

5. obrací se do bezčasové „minulosti“, 5. přítomnost; arché (počátek) je