Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 1

ZÁKLADY PSYCHOLOGIE

(1. část)

Podle:

Pavla RYMEŠOVÁ

Kateřina CHAMOUTOVÁ

PRŮVODCE PSYCHOLOGIÍ OSOBNOSTI A SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIÍ PRO DISTANČNÍ STUDIUM

(1. část)

Katedra psychologie

Provozně ekonomická fakulta

Česká zemědělská univerzita v Praze

Strana 7 - 57.

Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.

© 2001, Pavla Rymešová, Kateřina Chamoutová

Obsah:

1. Předmět psychologie

1. 1 Základní teoretické obory psychologie

1. 2 Aplikované psychologické obory

2. Antická psychologie - zrození “psýché”

3. Vědecká psychologie

3. 1 Biologický přístup

3. 2 Tvarová psychologie

3. 3 Behaviorální psychologie

3. 4 Hlubinná psychologie

3. 5 Humanistická psychologie

4. Metody psychologie

4.1 Pozorování

4.2 Experiment

4.3 Rozhovor

4.4 Dotazníkové metody

4.5 Psychologické testy

4.6 Hodnocení produktů činnosti

5. Počátky vývoje dítěte

5.1 Lásce i mateřské se musíme naučit !

5.2 Prenatální období

5.3 Přirozený příchod na svět

5.4 Novorozenecké období

5.5 Kojenecké období

5.6 Batolecí období

6. Vývoj osobnosti – zrání či učení?

6.1 Vnitřní výbava – zrání.

6.2 Vnější prostředí

6.3 Diferenciační pojetí vývoje osobnosti

6.4 Stadiální pojetí vývoje osobnosti

6.4.1 Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje

6.4.2 Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje

6.4.3 Piagetovo pojetí kognitivního vývoje

6.4.4 Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti

1. Předmět psychologie

Většina z vás si pomyslí, že je to jednoduché, psychologii přece zná a používá každý, všichni se s ní už někdy setkali, někdo se jí dokonce krátce učil na střední škole, psychologové dělají ze života vědu, všude si můžete koupit různé příručky, udělat si testy inteligence…. A přesto stále více lidí si stěžuje na nedostatek času, deprese, neschopnost v navazování přátelských nebo partnerských vztahů, i mnozí studenti si nevěří, mají dojem, že jen ti ostatní jsou úspěšní, vtipní, nezávislí na rodičích, jen oni sami ne. Asi je ani nenapadne, že i takové problémy patří do okruhu problémů, kterými se psychologie a její aplikované obory zabývají.

Ponecháme-li stranou historická vymezení psychologie jako - vědy o duši, - vědy o subjektivní zkušenosti či - vědy o chování, můžeme se pokusit o obecnou definici:

Psychologie je věda o lidské psychice, jednání a prožívání.

Je to věda na pomezí věd přírodních, společenských a filosofie. Má mezi nimi klíčové postavení, protože předměty ostatních věd, mohou být poznávány jen subjektem (člověkem), zatímco subjekt může zkoumat a poznávat sám sebe.

Psychika je ale vázána i na svůj hmotný základ, biologicky je chápána jako projev činnosti centrální nervové soustavy - mozku. Psychická činnost, chování, jednání, aktivita člověka je jednou ze základních kategorií obecného pohledu na lidskou psychiku. Biologickým předpokladem psychické činnosti jsou tedy funkce nervového systému člověka.