Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
– Žlutá žluč – obdoba ohně - je teplá a suchá / převažuje-li jde o cholerika/
– Černá žluč – obdoba země- suchá a studená /převažuje-li jde o melancholika/
– Hlen – obdoba vody - studený a vlhký /převažuje-li jde o flegmatika/
– Krev – obdoba vzduchu- vlhká a teplá./převažuje-li jde sangvinika/
Temperament každé živé bytosti je dán poměrem, v němž se v organizmu tyto šťávy a jim odpovídající kvality mísí. Uvážíme-li všechny závislosti, různé poměry složek, jejich změny vlivem chorob, věku či způsobu života a hlavně předpoklad, že pro každý druh živé bytosti, i člověka je normální temperament, daný dokonalou proporcí složek, vlastně jeden ideální. Praktické odchylky od této vyváženosti dané převahou některých složek, jsou podkladem duševních odchylek (divokost, bázlivost) nebo až některé duševní poruchy. Učení o čtyřech temperamentech, jak se později vyvinulo a jak se traduje v populární psychologii i obecném povědomí, je značným zjednodušením, které postrádá základní myšlenku zdraví duše jako správného poměru složek.
V jiných oblastech světa (Mezopotámie, Indie, Čína) již mnohem dříve nebo i souběžně s antickou filozofií, existovaly rozvinuté starověké kultury s odlišným chápáním principů světa, náboženstvími, morálními kodexy a zákoníky.
Otázky a úkoly ke kapitole:
1. Které termíny antické psychologie se dodnes používají?
Literatura:
Koukolík, Fr.: Mozek a jeho duše. Praha, Makropulos 1997
Hoffding, H., Král, J.: Přehledné dějiny filosofie. Česká grafická unie, Praha 1947
Provazník, Vl.: Psychologie pro ekonomy. Praha, Grada 1997
Stavěl, J.: Antická psychologie. Praha, SPN 1972
Tvrdý, J.: Průvodce dějinami evropské filosofie. Brno, Komenium 1947
3. Vědecká psychologie
V období středověku a renesance zůstávají úvahy o duši člověka součástí spisů náboženských a filozofických.
Počátky psychologie jako samostatné vědy bývají spojovány až s rozvojem přírodních a společenských věd na přelomu 18. - 19. století na straně jedné a technického rozvoje na straně druhé. S novými nároky jednotlivých vědních oborů narůstala i potřeba podrobněji poznat možnosti a zákonnosti poznávání a psychiky člověka, vědecký entusiasmus se neomezoval před žádným předmětem empirického zkoumání.
Neurofyziologické objevy 19. století, které potvrdily závislost duševního dění na činnosti mozku, vedly k postupného opouštění pojmu duše. Za vědecký byl pokládán materialistický přístup.
3. 1 Biologický přístup - asocianismus
Ústřední myšlenkou je, již Jungem kritizovaný, názor, že totiž kognitivní procesy mohou být předmětem vědeckých experimentů, tak jako fyzikální a chemické jevy či anatomie lidských orgánů. Je to přístup blízký lékařskému pojetí, jehož kořeny lze spatřovat v Hippokratovi .