Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Carl Gustav Jung ( 1875 – 1961)
Byl nekonvenční Švýcar, začleněný dobře do vážené společenské vrstvy, protože jeho otec byl duchovním, Jung byl přijímaný širokou kulturní i odbornou veřejností, a byl finančně nezávislý. Několik let se přátelil s Freudem, ale jejich názory se rozcházely a protože Freud měl sklon příliš prosazovat svoji autoritu (Vzpomeňte si na Freudova otce!), skončilo i jejich přátelství.
Analytická teorie
Jung přejal některé termíny a principy psychoanalýzy, ale pojímá je jinak. Především nepokládal sexuální pudy za určující činitel lidského chování. Rozšířil obsah jedincova individuálního nevědomí, o kolektivní nevědomí, které pojímá jako zdroj energie i možné moudrosti.
Lidskou osobnost psýché, považuje za složitou samostatnou soustavu, čtyř hlavních subsystémů:
nevědomí kolektivní – je část nevědomí obohacená o pozitivní i negativní zkušenosti mnoha předchozích generací nejen lidských, ale dokonce i zvířecích předchůdců jedince. Je zděděná, uchovává mnohá tajemství, prapůvodní představy a principy, spjaté s přírodními jevy a nabité silným emočním obsahem, které Jung je nazývá archetypy. Archetypy si můžeme představit jako jádro představy, osu krystalů, obecně platné dávné skryté principy, zjevující se jen ve snech, pohádkách či mýtech, principy které však z hloubi nevědomí ovlivňují naše vědomí, chování a prožívání. Některé archetypy jsou relativně samostatné a nezávislé, jako např. ANIMUS a ANIMA princip ženství a mužství. Animus v ženě jí pomáhá pochopit a ocenit mužnost mužů, ale pokud převládne nad její animou, dotyčná žena se snaží vyrovnat mužům a ztrácí své přirozené ženské vlastnosti. Obdobně je tomu u mužů i pro ně tento archetyp může znamenat prospěch i nebezpečí. Zavedením archetypu animus -anima poskytuje Jung základ pro psychologické vysvětlení sexuálních rozdílů u lidí.
nevědomí osobní – jedinec získává v průběhu vlastního života, je tvořeno, podobně jako ve Freudově pojetí, potlačenými a vytěsněnými zážitky, city, myšlenkami, které zmizely z vědomí do nevědomí. Osobní nevědomí obsahuje i mnoho nedořešených problémů, komplexů, které mohou být pro osobní vývoj jedince škodlivé.
vědomí - Ego, tvoří střed osobnosti, to co si uvědomujeme, to co prožíváme, to o čem v bdělém stavu přemýšlíme.
Já (das Selbst), je jedním z archetypů, je prvotním základem psyché, nezjistitelné hloubky a mělo by propojovat oblast vědomí a nevědomí. Jung věřil, že Já podporuje vyváženou syntézu vědomých a nevědomých procesů, může významně obohatit Ego, je mu nadřazeno.
Jung rozlišoval osobnosti podle toho zda se zaměřovaly na vlastní vnitřní svět postoj introverze nebo na své okolí extraverze, oba postoje jsou přítomny v každém člověku, ale vždy jeden převažuje. Na tuto dimenzi osobnosti později navázal Eysenck, doplnil jí o dimenzi stabilita – labilita a v této kombinaci je dodnes užívaná, jako teoretický základ některých testů osobnosti.