filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

FILOSOFIE l

Karel HAUZER Zdeněk BÍGL

FILOSOFIE I

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Katedra humanitních věd

Určeno pro posluchače všech oborů ČZU

Tato publikace neprošla textovou ani jazykovou úpravou.

Lektoroval: Dr. Lenka ADAMOVÁ FSI-ČVUT Praha

Ing. Aleš HAVLÍČEK FSV UK Praha

ISBN 80-213-0696-3

I Filosofické základy vědění a vědy

1Věda a její postavení v rámci ostatních poznávacích činností (Karel Hauzer)

1.1 Mýtus, filosofie, víra

1.2 Věda jako vědění

1.3 Vědecké poznání a jeho struktura

1.4 Hermetická tradice

2 Problémy filosofie vědění a vědy od antiky po dobu moderní (Karel Hauzer)

2.1 Aristotelovo pojetí vědy

2.1.1 Syllogismus

2.1.2 Důkaz

2.1.3 Vědění nedokazované

2.2 Věda ve středověku

2.2.1 Povaha středověké vědy

2.2.2 Problém universalií

2.2.3 Existence obecnin

2.2.4 Řešení pomocí analogia entis

2.2.5 Occamova břitva

2.3 Moderní znovuzaložení věd

2.3.1 Ideál tradičního vědce

2.3.2 Moderní racionalita

2.3.3 "Obrat k subjektu" a karteziánský svět

2.4 Hledání ztracené jednoty světa

2.4.1 Dvojí pravda

2.4.2 Dedukce, indukce, nutnost

2.4.3 Humův problém

2.4.4 Kantovo synthetické a priori

2.5 Millův indukcionismus a positivní pojetí

2.5.2 Positivní pojetí vědy

Příloha: John Stuart Mill

O indukci

O universální příčinnosti Literatura k I I

3 Současná filosofie a vědecké poznání

(Zdeněk Bígl)

3.1 Směřování k syntaktické a sémantické analyse jazyka vědy

3.1.1 G. Frege: Počátky sémantické analýzy jazyka

3.1.2 L.Wittgenstein - Logický obraz faktuje myšlenka. Obraz má se zobrazením společnou logickou formu zobrazení

3.1.3 Jazykové hry

3.1.4 Vídeňský kroužek- kritérium smyslu vědeckých výroků a empirická verifikovatelnost

3.1.5 Využití logiky při zkoumání jazyka vědy. Syntaktická a sémantická analýza jazykovědy

3.2 Falsifikovatelnost jako kritérium demarkace mezi vědou a pseudovědou

3.2.1 Evoluční epistemologie

3.3 Fenomenologie jako přísná věda a Huserlovo pojetí krize evropských věd

3.4 Paradigma vědy a pojem vědecké revoluce

3.4.1 Ve vývoji vědy dochází ke střídání paradigmat

3.4.2 Pojem epistemologického zlomu u G. Bachelarda

3.5 Hermeneutika nauka o porozumění

3.6 Postmoderní myšlení a věda

II Člověk a společnost z pohledu filosofie (Zdeněk Bígl)

Úvodní poznámka Společnost jako svět lidských skutků

Protiklad mezi přirozeným a smluveným

Spravedlnost znamená konat to, co komu náleží

Ucelení státu je ctnostný život občanů

Nejen rovnost podle počtu, ale i podle hodnoty

Jako jsou cíle pozemské a boží obce?

Nikdo si nemůže osvojovat právo rozhodovat za druhého bez jeho souhlasu

Úspěch vladařova jednání, které zajišťuje jeho moc, ospravedlňuje použití jakýchkoli prostředků .

Stát vzniká na základě společenské smlouvy